Dne 24. 10. 2011 se na Zelném trhu uskutečnilo veřejné shromáždění, jehož svolavatelem byl MěV KSČM v Brně. Jeho hlavním účelem bylo upozornit na problémy zdravotnictví jak v celé České republice, tak konkrétně ve městě Brně. V příspěvku, věnovanému brněnskému zdravotnictví, byla současná situace a možnosti města Brna tuto situaci ovlivnit, charakterizovány takto:
Současný stav
V Brně působí stejně jako v dalších velkých městech ve zdravotnictví tři sektory: státní (přesněji rezortní), soukromý a městský.
Státem řízený sektor reprezentují především fakultní nemocnice, vojenská nemocnice a Masarykův onkologický ústav.
V rámci soukromého sektoru působí především praktiční lékaři, ambulantní specialisté a některé soukromé kliniky (např. klinika SurGal na ulici Drobného za Lužánkami, která vznikla na místě bývalé Hybešovy nemocnice).
Do souboru zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno, patří:
- nemocnice Milosrdných bratří, jejíž součástí je LDN na Červeném kopci
- Úrazová nemocnice
- poliklinika Zahradníkova
- Dětské centrum Brno (kojenecký ústav a dětský domov) na Hlinkách
- Centrum dětských odborných zdravotnických služeb v tzv. Bílém domě. (Součástí tohoto zařízení jsou také provozy jeslí. V současné době jsou ve městě Brně a v celém jihomoravském kraji již pouze tři provozy jeslí. Od 1. 1. 2012 by měl vstoupit v účinnost zákon o zdravotních službách, kterým se změní právní forma jeslí – od 1. 1. 2013 by měla být péče o děti do 3 let zajišťována podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění, jako vázaná živnost.)
V majetku města jsou ještě dvě další polikliniky – Halasovo náměstí 1 a Horníkova 34, které jsou svěřeny městským částem Brno sever a Líšeň.
Problémy, související se stávající strukturou zdravotní péče v Brně
Zdravotní péče soustředěná ve státním sektoru se neorientuje pouze na potřeby občanů města Brna, ale poskytuje potřebnou péči pro obyvatele celého kraje a v některých specializacích i krajů dalších. Statutární město Brno prakticky vůbec nemůže ovlivňovat odbornou strukturu služeb v těchto zařízeních, dořešena není zejména následná zdravotní péče o pacienty. V důsledku této situace dochází například k přesunům zejména dlouhodobých pacientů z fakultních nemocnic pro další léčbu do městských zdravotnických zařízení.
Město samozřejmě nemá vliv ani na strukturu zdravotnických služeb v soukromém sektoru, nemůže ovlivňovat ani jejich umístění např. z hlediska dopravní dostupnosti pro občany. Zdravotní péče poskytovaná privátními zdravotnickými subjekty má v některých případech v jednotlivých městských částech rozdílnou strukturu a dostupnost. Někteří privátní lékaři (zejména v systému kapitačních plateb) v řadě případů již nepřijímají další pacienty. Potom tato služba v dané městské části není dostatečná z hlediska potřeb jejích obyvatel, případně zcela chybí. Zlepšení této situace je opět mimo pravomoc orgánů města Brna.
Na snižování dostupnosti zdravotní péče pro obyvatele našeho města především z hlediska jejich struktury má vliv také systém úhrad zdravotní péče prostřednictvím zdravotních pojišťoven a limity těchto úhrad – to se týká nejen městského zdravotnictví, ale všech zdravotnických sektorů. Jinak řečeno - zdravotnická zařízení jsou finančně limitována zdravotními pojišťovnami a v zařízeních nemocničního typu platí totéž i o počtu lůžek. To má vliv např. na délku čekacích lhůt na odborná vyšetření a léčebné zákroky.
Stanovisko zastupitelů za KSČM ke koncepci zdravotní péče v Brně
Základním legislativním problémem našeho zdravotnictví je naprosto nedostatečná provázanost zdravotní péče, péče o dlouhodobě nemocné a následně sociální péče. Řešení tohoto problému je mimo možnosti orgánů města Brna.
Z předchozího textu je však zřejmé, že řada problémů vyplývá i z nedostatečných vazeb mezi činností zdravotnických zařízení ve státním, městském a soukromém sektoru.
Zastupitelé města Brna zvolení za KSČM považují za účelné, aby městská zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče se stala pro občany našeho města tím článkem systému, který bude alespoň částečně schopen vyvažovat tuto nedostatečnou provázanost. Pro splnění záměrů našeho volebního programu ve zdravotnictví považujeme za potřebné minimálně zachovat dosavadní rozsah a strukturu městských zdravotnických zařízení, protože pouze ve svých zařízeních může město alespoň částečně ovlivňovat úroveň a rozsah zdravotnických služeb pro své obyvatele.
Konkrétně se jedná o tyto dílčí záměry:
- zachovat polikliniku Zahradníkova i po případné rekonstrukci v majetku města se strukturou zdravotních služeb odpovídající potřebám našich občanů;
- zabezpečit další působení Centra dětských odborných zdravotnických služeb na Žerotínově náměstí rovněž jako městem zřizovanou a řízenou příspěvkovou organizaci a získat finanční prostředky na jeho rekonstrukci;
- rovněž zachovat obě nemocnice – Úrazovou a Milosrdných bratří, jako městská zdravotnická zařízení (včetně stabilizace nosných zdravotních oborů, pro které jsou v těchto nemocnicích vytvořeny odpovídající technické podmínky);
- zachovat, případně rozšířit léčebnu dlouhodobě nemocných na Červeném kopci jako součást nemocnice Milosrdných bratří;
- vyřešit řízení poliklinik Halasovo náměstí a Horníkova tak, aby zabezpečovaly potřebné zdravotnické služby v okruhu jejich působnosti; finanční prostředky z jejich pronájmu privátním zdravotnickým subjektům kumulovat pro rekonstrukci budov, v nichž jsou polikliniky umístěny; zajistit další prostředky pro tyto rekonstrukce z jiných zdrojů (kraj, stát).
Odhad finančních dopadů ponechání uvedených zdravotnických zařízení v majetku a řízení statutárního města Brna
Z analýz Odboru zdraví MMB vyplývá, že koncepce udržení uvedených zdravotnických zařízení v majetku města je i při připravovaném snížení rozpočtu příspěvkových organizací v příštích dvou letech poměrně reálná.
Městské nemocnice hradí svůj provoz především z úhrad pojišťoven za provedené výkony a poskytovanou zdravotní péči. Dotace města využívají především na investice (opravy budov, pořizování vybavení, rozvoj nemocnic).
Poliklinika Zahradníkova údajně dopad snížení rozpočtu rovněž příliš nepocítí, protože velká část prostor v této budově je pronajatá privátnímu sektoru. Otázkou jsou ovšem prostředky na budoucí rekonstrukci budovy.
Centrum dětských zdravotnických služeb pocítí určitý dopad snížení rozpočtu především při zajišťování provozu jeslí a poskytování domácí péče. Tento provoz bude patrně nutné v roce 2012 dotovat ve větší míře z příjmů Centra za výkony.
Zachování městských zdravotnických zařízení je reálné - ovšem za podmínky, že zdravotní pojišťovny budou poskytovat úhrady za provedené výkony alespoň v dosavadním rozsahu a že je budou schopny poskytovat. Otázkou rovněž je, jak se do provozu těchto zařízení promítne zvýšení DPH a s tím související zvyšování cen.
Nejtěžší problém – oblast sociální péče
Tento příspěvek byl tematicky zaměřen na problematiku brněnského zdravotnictví. Se zdravotnictvím však velmi úzce souvisí a prolíná se s ním oblast sociální péče. Úsporná opatření, prosazovaná současnou koaliční vládou v sociální oblasti a postupně schvalovaná koaličními zákonodárci, a předpokládané snížení rozpočtu příspěvkových organizací města Brna mohou mít daleko citelnější dopad na městská zařízení poskytující sociální péči a na životní podmínky jejich klientů, než opatření navrhovaná ve zdravotnictví.
Odbor sociální péče MMB řídí 11 domovů pro seniory a Centrum sociálních služeb. U domovů pro seniory došlo v průběhu posledních tří let již ke snížení příspěvku zřizovatele o 15%. Snížení o dalších 20%, původně avizované na příští dva roky, by znamenalo vážné ohrožení jejich provozu a úrovně poskytovaných služeb.
Odbor sociální péče MMB se snaží, aby snížení příspěvku zřizovatele nebylo tak drastické. Tuto snahu plně podporujeme, protože příspěvkové organizace poskytující sociální péči představují velmi důležitý článek v oblasti sociálně zdravotní péče, který je snižováním příspěvků zřizovatele, zvyšováním DPH a asociálním kroky současné vládní koalice mimořádně ohrožen. Je ohrožena nejen úroveň poskytovaných služeb, ale hrozí i možnost porušení smluvních podmínek ve vztahu mezi klienty a poskytovateli sociální služby.
Samozřejmě se již objevují úvahy o zvýšení spoluúčasti klienta. Nová úhradová vyhláška od 1. 1. 2012 zruší dosavadní praxi, kdy klientům zařízení sociální péče povinně zůstávalo 15% z jejich příjmu na nezbytné potřeby včetně plateb za individuální zdravotní péči.
V těchto týdnech končí práce na rozpočtu statutárního města Brna na rok 2012. Ve volebním programu KSČM jsou oblasti zdravotnictví a sociální péče zařazeny jako rozpočtové priority. V současné finanční situaci města, kdy navíc hrozí dopad změn v zákoně o rozpočtovém určení daní, si dokážu představit jako rozumné například určité omezení a racionalizaci některých výdajů města (např. v oblasti dotací), případně i odložení některých investičních akcí, které nejsou pro chod města nezbytné s tím, že z takto získaných prostředků budou přednostně podporována městská zdravotnická zařízení a především zařízení poskytující sociální péči.
Helena Sýkorová
