Úvahy, ohlédnutí a vzpomínky

Za Mílou Ransdorfem

22. ledna 2016 zemřel náhle komunista, europoslanec PhDr.Miloslav Ransdorf, CSc. Jeho smrti předcházela neskutečná štvanice z kruhů pravicových politiků a médií, jeho dehonestace plná lží a polopravd s jediným cílem, vytvořit u veřejnosti obraz člověka toužícího po penězích, korupčníka a naivního člověka věřícího stále ideálům komunistického hnutí.

Kdo znal člověka a komunistu Mílu Ransdorfa , kdo četl některé jeho publikace, kdo sledoval jeho vystupování už jako poslance PS Parlamentu České republiky, nebo europoslance  Evropského parlamentu, ten ví , že opak je pravdou. Byl to člověk pevného charakteru, člověk všestranně velmi vzdělaný, člověk odvážný, který dokázal vždy říkat to co si myslel a o čem byl přesvědčený. Byl to člověk, který své názory opíral vždy o důkladnou znalost problému, nepodléhal žádné propagandě, a proto se stal pro současnou politickou scénu v ČR, ale i zahraničí,  nepohodlný. Byl nebezpečný svými vědomostmi z oblasti filozofie, ekonomie, historie, zahraniční politiky, sociologie a celé řady dalších oborů, včetně jazykových znalostí.  Svými vědomostmi podloženými názory vracel lidem víru v lepší budoucnost, víru v sociálně spravedlivou společnost. Měl velkou důvěru v lidové masy a obyčejných lidí si vážil. Byl to on, kdo Marxovo  učení považoval za  východisko z  kterého čerpal a tvůrčím způsobem rozvinul v publikacích Nové čtení Marxe /díl I.a II/. Byl  to člověk silně sociálně cítící, který neodmítl pomoci člověku v nouzi , na což několikrát také doplatil. Byl to člověk, který stavěl zájmy všech před svými osobními i rodinnými zájmy. Mnohé z jeho myšlenkových pochodů je možné si přečíst např. v publikaci Miloslav Ransdorf: „Není všem dnům konec.“ Zde na str.46 a 47 píše: „Jak se vlastně člověk stane komunistou? To vůbec není věc legitimace. Komunistou jsem byl dříve citově, emocionálně než racionálně. Teprve na vysoké škole , někdy ve 3.ročníku /a to už jsem byl od r.1972 v KSČ/ jsem se začal považovat za marxistu. Nenašel jsem nic lepšího….“ Na str.57 stejné publikace napsal:“ Poznal jsem nakonec, že filosofie je mé povaze nejblíže. Mám energie a emocí až příliš. Občas se v návalu emocí dotknu i těch, které mám rád.“ Sám u sebe zjišťuje „obžerný vztah k vědění.“ Právě jeho neutuchající touha po vědění vedla po studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde navštěvoval mnoho dalších přednášek, přímo nesouvisejících s jeho studijním oborem, kde nějaký čas působil a získal akademické tituly,  v roce 1984 do Kabinetu prognóz ČSAV, kterému velel Valtr Komárek. Tedy do pozdějšího Prognostického ústavu ČSAV. A tak ve stejné publikaci najdete charakteristiky různých osobností i postaviček a jejich proměny, které neblaze ovlivnili  vývoj po r.1989. Míla nezklamal. Založil Demokratické fórum komunistů, aby po jeho vnitřní diferenciaci , zůstal s většinou v KSČ.

Začal se plně věnovat politice v nově vznikající KSČM. Stal se poslancem. Sám na str.87 vzpomíná: „ Bylo 17.listopadu  a OF iniciovalo konfiskační zákon o  majetku KSČ. Protože šlo o čas před komunálními volbami, bylo dvojnásob nutné ukázat, že se nebojíme. Při mém projevu poslanci OF bouchali do lavic, řvali, pískali, dupali a já vždy čekal a smál se. Jiří Ruml na to poukazoval, žádal,  aby pro odstrašení se přenos opakoval. Působilo to opačně  a dostal jsem hodně projevů sympatií. Protože jsme se nejen tehdy, ale i v jiných případech předvedli jako akceschopní a nebojácní, zastavili jsme propad i přes to, že  Václav Klaus  varoval před intelektuály a pokusy vytvářet něco nového. Chtěl jen tzv. standardní řešení. Ovšem v situaci, která byla nestandardní.“

Co lidé chtěli v roce 1989 ?
Na str.285 k tomu Míla Ransdorf píše: „Co lidé chtěli, to ukazuje velkoryse založený průzkum veřejného mínění z konce roku 1989: Jen 3% dotázaných chtělo kapitalismus, 41 % socialismus, 52 % něco mezi tím, tedy třetí cestu. V daných podmínkách tedy důkladně reformovat socialismus, obohacený o dimenzi skutečných občanských a lidských práv, systém, který by sloučil principy výkonu a solidarity.“ Nestalo se a kapitalismus u nás se prosadil. Miloslav Ransdorf se tak rozhodl spojit svoje teoretické bádání s praktickou politikou. Zvolil obtížnou cestu. Přesto nám zanechal řadu publikací, které vzbuzují naděje, že svět může být lepší. Jednou z nich je kniha :“Svět  zleva.“

Zde na str.21 nastiňuje prvky budoucí  levicové alternativy. Píše: „ Další expanze trhů nepochybně vyvolá nové problémy zejména v souvislosti s bojem monopolů o suroviny, energie či v návaznosti na demografický vývoj. Správné pochopení vývojových tendencí, reálné závěrya cíle otevřou větší prostor účinným aktivitám a spolupráci levice. Princip solidarity bude v každé takové alternativě pilířem boje o sociálně spravedlivou společnost. Vyžaduje vyšší stupeň tvůrčího přístupu levicových sil společnosti, politickou reálnost, ale i předvídavost a důslednost. Právě proto bychom se neměli dopustit jakéhokoliv uzavírání se na základě ideologických postojů a prozíravě jít cestou sjednocování levice doma, v Evropě i jinde ve světě. Bude zřejmě ještě určitou dobu trvat, než se vytvoří základy většího akceschopného sjednocení, avšak tento proces již nabývá nové podoby. Z minulé etapy socialistického vývoje u nás i v Evropě si musíme vybrat to, co je stále živé, hodnotné a nosné. Je třeba dát stranou vše, co dnes již neoslovuje, co se přežilo.“ 

Upozorňuje na to, že je třeba věnovat pozornost uvědomování lidí i prostřednictvím šíření levicové literatury. Sám pak v publikaci uvádí: „Marxisticko-leninské metody posuzování společenských procesů v historických souvislostech a na základě analýz klasiků, ale i úvah ze současné marxistické literatury, jsou pro nás nadále neocenitelným zdrojem poznání a inspirace.“

Miloslav Ransdorf zemřel, a tak jako mnoho vzdělanců před ním, za života ideovými odpůrci haněn a i mnohými levicově smýšlejícími  nepochopen. Jediná cesta k pochopení jeho odkazu  je prostudovat jeho dílo, které je pro levici inspirující.

KSČM smrtí  PhDr.Miloslava Ransdorfa, CSc. ztratila velkou osobnost.
Čest jeho památce!

Ideově–teoretická sekce MěV KSČM


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 15. 02. 2016 | 339 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.