Vážený pane primátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, usedli jsme dnes do těchto lavic, abychom naposledy projednali řádné body zasedání Zastupitelstva města Brna v šestém volebním období. Na ulicích shlížejí s billboardů obličeje různých kandidátů na primátorku, primátora, či jiné veřejné funkce a slibují voličům novou budoucnost. Před čtyřmi lety na podobných místech slibovali mnozí za nás, a proto mi dovolte udělat alespoň stručnou bilanci toho, jak jsme se toho zhostili.
Dlouhodobě máme schválenou rozsáhlou škálu strategických dokumentů, které rozpracovávají řadu vizí do rozvojových plánů, ale ty ne zcela naplňujeme. Máme hodně priorit, které jaksi stojí v řadě, aniž jsme je vyřešili nebo k řešení alespoň přiblížili: např. Železniční uzel Brno, Velký městský okruh, Janáčkovo kulturní centrum a další významné stavby nikterak významně nepokročily. Nový koncertní sál (SONO) sice stojí, ale jedná se o privátní podnik, na jehož počátku někteří komunální politici sice sehráli svou roli, ale se soudní tečkou. Na úseku územního plánování jsme se dostatečně nepoučili z chyb krajského úřadu při přípravě Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a dokument Aktualizace územního plánu města Brna byl schválen přes nemalé protesty veřejnosti.
Sociální byty a startovací byty jsme sice dostali do portfolia nabídky obecních bytů, ale kolik zájemců jsme takto dokázali uspokojit? Disponujeme dokumentem, který analyzuje výši nájemného na území města Brna, ale rady některých městských částí „sekají“ nájemné v obecních bytech nikoliv pro nezbytné krytí nákladů na správu přiděleného bytového fondu a jeho přiměřený rozvoj, ale pro saturaci celého rozpočtu. Město se sice rozhoupalo k vytvoření centrálního registru a k umožnění žádat o pronájem obecního bytu ve více městských částech, ale nenašlo již odvahu postavit se proti požadavkům na úhradu dluhů na bytě a nákladů na uvedení bytu do uživatelného stavu jako podmínky pronájmu. Podle jednoho předvolebního návrhu bychom dokonce zvýšením nájemného mohli do města získávat další prostředky prostřednictvím státních příspěvků na bydlení.
Samostatný rozbor by si zasloužily procesy poskytování dotací do různých oblastí, jako sociální služby, kultura, sport, mládež apod., když ne všude jsou – podle mého názoru - vhodně nastaveny procesy projednávání žádostí i kritéria přidělování. Rada města si přisvojila „v zájmu operativnosti“ rozhodování na úseku investic, takže se nelze dopátrat koncepce ani důsledné realizace. Návrhy, které se dostávají k rozhodnutí zastupitelstva z některých odborů, se neopírají o širokou diskuzi v procesu standardního projednání v komisích a ve výborech. Některé ani výsledky jednání těchto orgánů neuvádějí (investiční odbor), v dalších materiálech se dokonce uvádí, že projednání v komisích „nepodléhají“ (víme na základě čeho?). Magistrát města Brna tak na mě nepůsobí jako odborný úřad, ale jako soustava aparátů jednotlivých politiků.
Primátor se naučil překonávat a strpí na zasedání diskuzi k některým problémům a jen občas neodolá výpadu na diskutujícího. Některou diskuzi však koalice ani nepřipustí, zejména pokud se týká zařazení problematiky na jednání. K doporučením komisí Rada příliš nepřihlíží, nehodlá nic vysvětlovat a hlasováním zastupitelstvo většinou nepřijímá ani připomínky z pléna, vznášené prakticky výhradně z opozičního spektra. Opozice je trpěna a používána vlastně k tomu, aby bylo koho přehlasovat.
Vzrušení tak zajišťují vnitro koaliční střety a střety uvnitř koaličních stran. Jeden z takových střetů skončil ostudou přesahující hranice města, a to při půlročním „řešení“ vstupu společnosti AMAZON na Černovickou terasu, která ani po více než deseti letech není na plné využití připravena. Otevřený zůstává další střet, související s peticí na vypsání referenda o poloze železničního nádraží. Ať už si to členové ČSSD mezi sebou vyříkají jakkoliv, podstatné na tom je, že město nedokázalo komunikovat o této věci s veřejností a vede „poziční válku“ bez informací. Propagátoři referenda se rozčilují, soudí se a odmítli počkat na výsledky studií pořizovaných Ministerstvem dopravy ve dvou variantách, z nichž varianta „U řeky“ se zabývá „oficiální“ verzí odsunutého nádraží a varianta „Petrov“ údajně odpovídá na požadavky Sdružení nádraží v centru. Přitom srovnání slibuje poskytnout zásadní argumentaci. Město si plánuje park a není mi známo, že by řešilo městskou hromadnou dopravu pro případ odsunutého nádraží, ani pro případ stávající polohy, přestože doprava v uzlech Hlavní nádraží a Česká je obtížně průchodná.
Iniciativa k referendu a další různé společenské aktivity jsou městem vnímány jako vnější opozice. Měli bychom si uvědomit jejich váhu a vliv na veřejné mínění a také jejich prospěšnost, jakou se ukázala být aktivita proti budování podzemních garáží na Zelném trhu. Přehlížení a odmítání neoficiálních názorů vytvářejí u jejich nositelů pocit marnosti, ale také je inspirují k odporu. Nefunguje-li přímá komunikace, dochází na komunikace nepřímou, s využíváním formálních „pochybení“ k napadení u soudu. Takovým postupem sice své řešení neprosadí, ale dokážou zabránit realizaci řešení napadeného a město „šlape vodu“ a léta nevyřeší nic. Obhájce jiného řešení nebo odpůrce, aniž původně chtěl, jedná proti zájmu společnosti, nepřímo tomu přispělo počínání legitimní samosprávy.
Pocit bezmoci při snaze něčeho dosáhnout nebo alespoň dostat přiměřenou odpověď má stránku mobilizační, která ústí v pokusy zvrátit stávající „(ne)pořádek“. Na celostátní úrovni se aktivizují podnikatelské struktury, snad v očekávání, že přímý vliv přijde levněji. Na komunální úrovni vnímáme nástup těch odmítaných aktivit, které si slibují konečně větší vliv a nabízejí „nové recepty“. Můj návrh ze začátku tohoto volebního období, abychom umožnili stálou účast v komisích Rady města Brna pro odborníky a zástupce dotčených aktivit, se nesetkal s pochopením. Na komisi majetkové jsem jako její předseda alespoň domluvil, že jsme umožňovali účast žadatele při diskuzi k jeho žádosti.
Vážený pane primátore, vážené kolegyně, vážení kolegové,
uvedenými připomínkami nechci znevážit končící čtyřleté období. Řadu projektů se podařilo uskutečnit a řadu problémů se podařilo vyřešit (např. Brněnská přehrada). Jednání jsme vedli korektně a případné dohody byly dodržovány.
Vážím si každého, s kým jsem měl čest spolupracovat, úředníky magistrátu a pracovníky společností a institucí nevyjímaje. Chtěl bych vyzvat ty, kteří se budou dále podílet na samosprávě a na vedení města v dalším volebním období, aby dosažené výsledky nepřeceňovali a přijali novou úlohu s hrdostí, ale i s pokorou.
Přál bych si, aby zasednutím do těchto lavic při ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Brna bylo předvolební soupeření vystřídáno širokou spoluprací bez „klubové“ předpojatosti. Je třeba využít potenciál celého spektra zvolených subjektů a zřetelně poskytnout prostor aktivní veřejnosti, aby se naše město rozvíjelo a uspokojovalo co nejširší společenské zájmy.
Jménem Klubu KSČM i za sebe přeji nám všem hodně zdaru a úspěchů v dalším období. Vezměme rozum do hrsti, při dobré vůli z něho dostaneme něco užitečného nejen pro sebe, ale i pro společnost.
Ing. Pavel Březa
člen Zastupitelstva města Brna
předseda Klubu KSČM
