Ohlédnutí za akcemi ...

Vycházka do pravěku i 20. století

Výbor národní kultury uspořádal na konci května vycházku na obřanská hradiska. Pro nepřízeň počasí se jí účastnilo celých osm statečných. Na fotografii jsou z účastníků, dva nejvytrvalejší.



Od lektora se dozvěděli historii nejstarších předchůdců Brna z 8. – 6. století před naším letopočtem i historii Mlýnského nábřeží, kde žili sochař Vincenc Makovský a strýc spisovatele Bohumila Hrabala Bohuslav Kylián advokát, novinář, znalec umění a vydavatel, na jehož zahradě se scházeli herci i spisovatelé, včetně Oldřicha Nového a Rudolfa Těsnohlídka. Hrabalova matka se za svobodna jmenovala Marie Kyliánová a je to postava Maryšky z Postřižin.

Lektor seznámil účastníky vycházky i s osudy amatérských archeologů objevitelů obřanských hradisek. Novinkou pro ně byla neznámá a nedoceněná postava Cyrila Rösela. Byl synem, druhé oběti bojů za českou universitu v Brně roku 1905, Františka Rösela spolupracovníka zakladatele Rovnosti Pankráce Krkošky. První oběť bojů za českou universitu v Brně roku 1905 dvacetiletý dělník František Pavlík má pamětní desku na rohu Besedního domu s reliéfem sochaře Josefa Axmana. U vrat Besedního domu utržil bodákem ránu do třísel a v nemocnici vykrvácel. Dedikoval mu svou klavírní sonátu 1. X. 1905 Leoš Janáček. Mě pouze dvě věty nazvané Předtucha a Smrt. Druhé oběti bojů, železničáři Františku Röselovi je věnována jen kapitola v Brněnském pitavalu Dušana Uhlíře vydaném roku 1992 v Rovnosti. František Rosel utržil ránu šavlí do kolena, dostal sepsi na níž po nějaké době zemřel. Dušan Uhlíř vycházel ze zápisků syna Františka Rösela,  Cyrila Rösela, který v době psaní knihy už nežil. Lektor vycházky VNK potkával Cyrila Rézla, jak se později psal, na svých rodinných výletech v lesích na archeologických lokalitách. Hubený, se silnými brýlemi, památkou na koncentrák, měl cit pro terén, kde za desítku let se pak pod nástroji archeologů, objevila pravěká nebo středověká památka. V rozhovorech se postupně vynořoval jeho pohnutý osud. Byl členem komunistické strany v době 1. ČSR a nechyběla mu odvaha. Jako kurýr převážel vysoké částky peněz, které ze sovětského Ruska putovaly přes Československo západním komunistickým stranám. Z území Československa převážel v kufru až tři čtvrtě milionu československých korun, tehdejší evropskou valutu,  přes rakouskou hranici do Vídně kde je předával. Byl i amatérským speleologem. V době nacistické okupace tiskl v jeskyních Moravského Krasu protinacistické tiskoviny. Byl zatčen, skončil v koncentračním táboře a s ním i jeho sourozenci. I nejmladší sestra Marie Rézlová skončila v Ravensbrücku. Přežil a vývoj po roce 1948 byl pro něho zklamáním. Znal zblízka z doby 1. ČSR pozdější vysoké vládní a stranické představitele i s jejich slabostmi a nepříliš statečné chování některých z nich v koncentračním táboře. S podlomeným zdravím se pak věnoval jen přírodě a archeologii. Na otázku zda předpokládal kam politický vývoj, k němuž byl kritický, povede odpovídal: „Jednalo se nám o člověka“. Zasloužil by i se svým otcem pamětní desku na domku v Husovicích na Elgartově, kde jeho otec umíral nebo samostatnou desku v Moravském Krase u jeskyní v nichž za Protektorátu tiskl a riskoval smrt svou i svých blízkých.


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 03. 06. 2013 | 1191 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.