BRNO - O iniciativě města Brna při stanovování nájemného v obecních bytech, spočívající ve schválení cílového nájemného (pro rok 2012) na ekonomicky a sociálně přijatelné úrovni již v letošním roce, informoval Haló noviny brněnský městský zastupitel KSČM a předseda jihomoravské Krajské organizace Sdružení nájemníků Pavel Březa.
Strop nájemného v obecních bytech města Brna požaduji stanovit již dnes, řekl Haló novinám Březa. Důvodem podle něj je, že zákon 150/2009 Sb., kterým se upravuje zákon 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, vyšel z toho, že ve velkých městech dochází k sociálně neúnosnému nárůstu nájemného, a proto jednostranné zvýšení zamýšlené k 1. 1. 2010 rozkládá do tří let. Je tomu tak rovněž proto, že se původně stanovené hodnoty cílového nájemného v Brně (podle Sdělení MMR č. 333/2006 Sb.) v průběhu tří let vymkly z rukou a do současné doby (Sdělení MMR č. 180/2009 Sb.) vzrostly podle katastrálních území o 27,7 až 81,1 procenta. Není proto divu, že každoroční nárůst výše nájemného se dosud pohyboval mezi 17 až 44 procenty u I. kategorie a mezi 41 až 75 procenty u IV. kategorie. Březa upozorňuje, že současná hospodářská krize poněkud zabrzdila lehkomyslnost politiků, kteří zvyšování cen tak silně nepociťovali a měli za to, že běžný občan snese všechno.
Brněné se velmi rádi srovnávají s Prahou a zákon 107/2006 Sb. by je mohl naplňovat hrdostí, kdyby nešlo o srovnání cenové. V současné době platné cílové hodnoty měsíčního nájemného standardního bytu v Praze se pohybují od 89,57 do 149,96 Kč/m2, zatímco v Brně od 75,91 do 111,97 Kč/m2, a v Ostravě činí 50,02 Kč/m2, což je méně než v kterémkoli městě Jihomoravského kraje do 49 999 obyvatel, kde činí 56 Kč/m2. Tato data nesvědčí o adekvátnosti stanovených hodnot cílového nájemného, protože z hlediska zbudování a především správy příslušného bytu nemohou v uvedených lokalitách nastat tak propastné rozdíly. Domnívám se, že stanovení cílového nájemného založené na problematických statistikách prodejů není metodicky správné ani statisticky dostatečně podložené (nedostatečný počet i nedůsledná verifikace získaných údajů), uvedl Březa.
Dalším sporným bodem jednostranného zvyšování nájemného je podle něj nepřiměřené sblížení cen I. a IV. kategorie v procesu jejich nahrazení kategoriemi standard a snížená kvalita . Zatímco ještě v roce 2006 bylo nájemné IV. kategorie v Brně (11,43 Kč/m2) na úrovni asi 24 procent nájemného I. kategorie (27,42 Kč/m2), tak u cílových hodnot nájemného to má být 90 procent. Z toho vyplývá zcela nedostatečné rozlišení sociální situace nájemníka ve vztahu ke kvalitě bytu. Březa se domnívá, že náklady na pořízení takto kvalitativně odlišných bytů si nemohou být tak blízké.
Březa varuje, že ve 2. etapě při aplikaci zákona 107/2006 Sb. může vzrůst nájemné z roku 2006 na současné hodnoty cílového nájemného, což představuje nárůst o 176,8 - 444,6 % u bytů standardních a o 327,5 - 781,6 % u bytů se sníženou kvalitou.
Růst nákladů má vliv i na vlastnické bydlení
Krajská organizace SON v Brně apelovala na schvalovací orgány města a městských částí, aby již v loňském roce projevily vůli nevyužít maximálně dosažitelných hodnot cílového nájemného. Považuji to za mimořádný signál, který by mohl usměrnit i určitou paniku směřující k tomu, aby i sociálně slabší skupiny občanů vlastním rozhodnutím nebo pod tlakem okolí usilovaly o získání obecních bytů do svého vlastnictví v domnění, že se vymaní z razantního růstu nákladů na bydlení. Model opírající se o představu, že vlastnické bydlení je levnější než bydlení nájemní, odporuje základním principům a v zahraničí nemá obdobu. Přesto je u nás uplatňován, protože naše společnost (politická reprezentace) nedokázala definovat nájemné ekonomicky oprávněné ani pojem lichvy . Proto zejména soukromí majitelé nájemních bytů (mnohé obce se tohoto majetku i odpovědnosti zbavily) usilují o to, aby jim stát prostřednictvím sociálních dávek určených nájemníkům na bydlení, garantoval neomezeně jimi stanovené příjmy, vysvětlil předseda krajského Sdružení nájemníků Pavel Březa.
Ten navrhuje, aby samosprávné orgány města Brna a městských částí v rámci své bytové politiky svými usneseními již dnes vyjádřily jednoznačně vůli nevyužít maximální cílové hodnoty nájemného stanovené pro rok 2012 a stanovily své vlastní limity. Aktuálně stanovené cílové hodnoty nájemného pro léta 2010 až 2012 odpovídají 5 procentům (standard) a 4,5 procenta (snížená kvalita) tzv. základní ceny podlahové plochy bytu, avšak proti jejich konstrukci má zásadní výhrady. Přesto by bylo schůdné z těchto parametrů vycházet.
Pavel Březa navrhuje, aby Zastupitelstvo města Brna za podpory Sněmu starostů:
1. stanovilo cílové hodnoty nájemného pro obecní byty města Brna jako maximální dosažitelné ceny v roce 2012
2. omezilo cílové hodnoty nájemného do 3,5 procenta základní ceny pro standardní byty a do 2,5 procenta základní ceny pro byty se sníženou kvalitou (podle přílohy č. 3 Sdělení MMR č. 180/2009 Sb.).
Cílové nájemné by za výše uvedeného principu dosahovalo podle katastrálních území pro standardní byty 53 až 78 Kč/m2, pro byty se sníženou kvalitou 38 až 56 Kč/m2. Rozlišení kvality je tak vyjádřeno zhruba sedmdesáti procenty ceny pro byt se sníženou kvalitou.
Dovedu si představit efektivní hospodaření s obecními byty při ještě nižším nájemném a tvrdím, že uvedené hodnoty umožňují nadstandardní péči města či městských částí o obecní bytový fond a jeho žádoucí rozvoj, říká Březa s tím, že podkladem stanovení výše nájemného by měla být ekonomická rozvaha. Každá samospráva by měla prostor pro rozhodnutí, jakým způsobem a v kolika krocích k takto stanoveným cílovým hodnotám dospěje v souladu se svou sociální politikou a svými rozvojovými záměry. V případě pochybností s navýšením nájemného či s jednáním majitele bytu, resp. nájemníka, se obracejte na odborníky z poraden Sdružení nájemníků a Rady seniorů ČR. Vedle práva na bydlení musí společnost zaručit i dostupnou cenu, dodává Březa.
