BRNO – Jihomoravského krajského radního za KDU-ČSL Davida Macka nenechává spát, že jen v Brně a v okrese Brno-venkov je prý 1100 hektarů bývalých církevních pozemků v držení Pozemkového úřadu, které žádá v církevní restituci vrátit.
Podle radního Macka zákonodárci mají odstranit blokační paragraf a „církvi ukradené“ vrátit. Církevní řády pak uplatní po tisíciletí tradované know-how, jak s rozsáhlými polními i lesními pozemky a dalšími nemovitostmi naložit a hospodařit. Bez ohledu na to, že v minulých staletích je propůjčoval církvi do užívání král.
Poslanec Parlamentu ČR a starosta města Ivančice u Brna Vojtěch Adam (nestraník za KSČM) k tomu podotkl: »Nevím v Ivančicích o žádném problému s církevním majetkem. Obecně bych se však zeptal, jakým způsobem se římskokatolická církev historicky dostala ke svému majetku? Když objektivně, tak objektivně. Pak by pohled na vracení majetku církvi mohl být zcela jiný.«
Slovy: »Co peklo schvátí, nikdy již nevrátí,« přidal své vyjádření předseda brněnského městského klubu zastupitelů za KSČM Pavel Březa a pokračoval: »Necítím se být odborník v tomto oboru, ale domnívám se, že si církev zvykla dlouhodobě užívat majetek, který nikdy nevlastnila. Nyní má zato a vytrvale tvrdí, že jí byl ukraden. Nechť prokáže své vlastnické právo, že nevzniklo pouze „vydržením“ (dlouhodobým užíváním). Pasáčkovi také nepatří louky, na které léta vodí pást „ovečky svého pána,“« uzavřel Březa
Jihomoravský krajský a brněnský městský zastupitel za KSČM Daniel Borecký k tomu podotkl: »Nejen panu radnímu je nutno přiznat právo na jeho názor. Ale pokud vím, pro uplatnění „demokratické (kapitalistické) spravedlnosti“ bylo po sametovém listopadu stanoveno, že rozhodující pro restituce je datum únor 1948, resp. převzetí majetku státem po tomto datu. Toto ustanovení, stejně jako jiná (např. že nebudou vraceny pozemky v ucelené sídlištní zástavbě), však bylo již dávno překročeno, snad v duchu lidov(eck)ého pořekadla Podej prst a přijdeš o celou ruku...«
(vž)
