Brněnská radnice v těchto dnech projednává zadávací podmínky architektonicko-urbanistické a krajinářské soutěže Park na Moravském náměstí.
Je jistě chválihodné, že se tento park, vzniklý koncem 18. století rozkládající se naproti opraveného (téměř) památníku Rudé armády, bude opravovat. Vždyť poslední úprava zde byla provedena v letech 1970 – 1972. Park je místem pořádání nejrůznějších veřejných kulturních i politických akcí, je i významným komunikačním uzlem propojujícím okolní ulice. Za dobu své existence má pochopitelně i svou historii.
K jejím nejtemnějším stránkám patří období 30. a válečných let. S růstem Hitlerovi moci a aktivizací místních henleinovců se zde stávající Německý dům stal postupně centrem brněnských nacistů. Německý dům přestal sloužit jen jako kulturní centrum, pořádaly se zde srazy NSDAP, z jeho bran vycházela na své pochody Hitlerjugen. Pro všechny vlastence se stal symbolem nacistického zla.
Je proto s podivem, že brněnská radnice v zadávacích podmínkách zmíněné soutěže otázku připomínky Německého domu nechává zcela na soutěžících. Jsou tak dány možnosti ve škále nic nepřipomínat až po návrh jeho znovupostavení (bohužel, i takové požadavky se v Brně objevují). Tento přístup radnice mne doslova zvedl ze židle. Očekával bych, že radnice přímo a jednoznačně v soutěži zakáže uvést v soutěžních pracích jakoukoliv zmínku o tomto symbolu nacismu v Brně.
Děsím se myšlenky, že jde o další promyšlený krok po nedávných akcích typu poutě smíření k vytváření podmínek a míst, kde se budou moci v následujících letech setkávat. brněnští neonacisté.
