Hlavní nabídka

Pozvánka na odborný seminář "SOCIALISMUS nebo BARBARSTVÍ"

Seminář se bude konat 18. 3. 2017 od 10,00 hodin v Brně (Křenová 67, druhé patro). Cílem semináře je prodiskutovat současné marxistické analýzy dnešního světa, příčiny stavu a možnosti dalšího vývoje. Hlavními vystupujícími konference jsou: Doc. PhDr. Marek Hrubec, Ph.D. (levicový filozof), PhDr. Ľuboš Blaha, Ph.D. (levicový ekonom, poslanec parlamentu SR za hnutí SMER), PhDr. Josef Skála, CSc (místopředseda ÚV KSČM), Mgr. Věra Klontza-Jaklová, Ph.D. (archeoložka).

S doplňujícími příspěvky vystoupí:
Dr. Jiří Boháček, Mgr. Anna Mikulenková, Ing. Václav Fišer, Mgr. Aleš Hubert ad.

V dopoledním bloku vystoupí pozvaní hosté, po polední přestávce bude dán prostor diskusi.
Účastnický poplatek činí 50 Kč a je v něm zahrnut konferenční balíček a jednoduchý oběd, káva a voda.
Další organizační detaily můžete sledovat na adrese: http://www.kscm-brno.cz nebo na fb:
www.facebook.com/kscmBrno

Seminář pořádá MěV KSČM v Brně

Konferenciéři: Ilja Kreslík a Věra Klontza-Jaklová

Konference se koná za přispění: KV KSČM Brno, Klubu společenských věd, Klubu přátel KKE a soukromých přispěvovatelů.

Program
9,00 – 10,00 Registrace
10,00 – 10,15 Zahájení

10,15 – 10,45
Globalizovat či deglobalizovat: hlavná dilema súčasnej ľavice 
PhDr. L’uboš Blaha, Ph.D.
10,45 – 11, 15
Kudy z pasti hrozící barbarstvím?
PhDr. Josef Skála, CSc.
11,15 – 11,45
Bojíte se světové katastrofy?
Doc. PhDr. Marek Hrubec, Ph.D.
11,45 – 12,15
Proměny evropské a světové ekonomiky: jak ovlivní Českou republiku?
PhDr. Jiří Malý, Ph.D.
12,15 – 12,45
Historie barbarství a jak ji neopakovat
Mgr. Věra Klontza-Jaklová, Ph.D.

12,45 – 13,45 Oběd

13,45 – 14,00
Socialismus je cestou pracujícího člověka k osvobození z imperialistického barbarství.
Mgr. Aleš Hubert
14,00 – 14,10
Zmizel proletář v propadlišti dějin?
PhDr. Ivan Hrůza
14,10 – 14,20
Aktuální levicová bezpečnostní politika
Ing. Václav Fišer
14,20 – 14,30
Kapitalismus versus Země
Mgr. Anna Mikulenková
14,30 – 14,40
Trpké zkušenosti Theodora Adorna
Dr. Jiří Boháček

14,40 – 16,30 Diskuse

Abstrakta

 

Globalizovat či deglobalizovat: hlavná dilema súčasnej ľavice
PhDr. L’uboš Blaha, Ph.D.
Postupujúca neoliberalna globalizácia vyvoláva čoraz väčší odpor pracujúcich ľudí v Európe aj rozvojovom svete. Ľavica je vnútorne hlboko rozdelená na antiglobalisticku časť, ktorá volá po návrate k štátnej suverenite, národnej či regionálnej demokracii a komunitarnym hodnotám a alterglobalisticku časť, ktorá volá po denacionalizacii, obhajuje progresivnejsi nadnarodny režim ľudských práv a obhajuje kozmopolitne hodnoty. Z hľadiska elektoratu má antiglobalizmus podporu u robotníkov, chudobných či menej mobilných ľudí ; alterglobalizmus je novým "náboženstvom" vzdelaných mestských stredných tried, ktoré obvykle hľadajú alternatívu neoliberalizmu, no nie liberalizmu. Geopoliticke problemy (spor Západu a Ruska), obchodné dohody (TTIP, CETA) či migračne krízy (kvoty) umocňujú toto rozdelenie,  keď si ľavičiari vzájomne nadávajú striedavo do fašistov či naopak slniečkarov. Kým ľavica tieto vnútorné spory neprekoná,  hlavný politický spor sa presunie od sociálno-ekonomických otázok k stretu medzi konzervativizmom a liberalizmom, čo môže viesť k marginalizacii ľavice ako takej a k víťazstvu buď neoliberálnej alebo fašistickej formy barbarstva. Ľavica sa musí vrátiť k sociálno-ekonomickemu zapasu za pracujúcich ľudí, k Marxovi a k radikálnym antikapitalistickym alternativam, ktoré prekonávajú malomestsku konzervativivno-liberalnu logiku - musí sa vrátiť k socializmu.

 

Kudy z pasti hrozící barbarstvím?
PhDr. Josef Skála, CSc.

Kdy a proč se kapitalismus „reformuje“ sám?
Co ho k tomu nutí proti jeho vůli?
Nakolik ho k tomu nutí dnešní poměr sil?
Nakolik „reformovatelný“ je i kapitalismus XXI. století?
Nakolik reformní je dnešní „reformní“ levice?
Co se změnilo ve většinovém veřejném mínění?
Kam se tematicky posunuli naši političtí soupeři?
Co nám vzkazují výsledky voleb v letech 2014 a 2017?
Co hrozí rolí „užitečného idiota“ – a kudy z té pasti ven?
Tři klíčové otázky politické maturity dneška:

  1. Jak neulpět v nářcích nad následky a obnažit příčinné vazby?
  2. Jak rozbořit čínskou zeď mezi cílem a politikou pro „tady teď“?
  3. Jak právě tím promluvit z duše většiny, a ne za zavřenými dveřmi vlastních schůzí?

Zná někdo jinou cestu, jak neodevzdat kritické nálady „reformním“ slibotechnám, švindlu miliardářova PR nebo mucholapkám jalového populismu a pravicového extremismu? 

 

Bojíte se světové katastrofy?
Doc. PhDr. Marek Hrubec, Ph.D.

Války bývají často falešným řešením ekonomických krizí. Hrozí nám další světová válka? Světová hospodářská krize kapitalismu vedla ve 30. letech k falešnému řešení v podobě nacismu a následné světové válce. V současné době se mnoho lidí opět nechává zlákat na nacionalismus, neonacismus a neofašismus. Jaká jsou však dnes skutečná východiska z válek na Ukrajině, Sýrii, Iráku, Libyi, Jemenu, Kongu, Nigérii a řadě dalších zemí? Mohou se propojit do nové světové války, nebo už globální válkou v nové formě dokonce jsou? Jaké cesty mohou vést od válek ke globální spravedlnosti?

Proměny evropské a světové ekonomiky: jak ovlivní Českou republiku?
PhDr. Jiří Malý, Ph.D.

Světová finanční a ekonomická krize z let 2008-2009 přinesla konec modelu ekonomického růstu uplatňovaného ve vyspělých státech od počátku 70. let 20. století, jehož podstatnou součástí byla hypertrofie finančního sektoru a značný nárůst zadlužení vlád, domácností i finančních institucí a nefinančních firem. Jako příčiny této světové krize byly identifikovány následující faktory – nadměrná likvidita v ekonomice, nadměrné zadlužení veřejného i soukromého sektoru, enormní nárůst objemu finančních derivátů, neadekvátní zvýšení rozsahu finančního sektoru a jeho odtržení od reálné ekonomiky a institucionalizace morálního hazardu. Nestandardní hospodářské politiky přijaté vládami a centrálními bankami k překonání důsledků světové krize nakonec neodstranily příčiny krize, ale vedly k jejich dalšímu prohloubení – objem likvidity v ekonomice i velikost a míra zadlužení jsou dnes ještě vyšší než před krizí. To pro budoucnost evropské a světové ekonomiky nevytváří ty nejlepší podmínky a představuje to samozřejmě riziko i pro Českou republiku.
Světová finanční a ekonomická krize z let 2008-2009 dále urychlila a prohloubila změny, ke kterým začalo docházet už v období před krizí. Patří k nim postupný pokles velikosti a významu ekonomik USA a Evropské unie a naopak nárůst velikosti a významu ekonomik Číny a Indie. Podle ukazatele hrubého domácího produktu v paritě kupní síly je ekonomika Číny od roku 2014 větší než ekonomika USA. V roce 2016 byla čínská měna uznána Mezinárodním měnovým fondem jako pátá světová rezervní měna – vedle dosavadního amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry. Čínské přímé investice v EU jsou dnes několikanásobně vyšší než přímé investice EU v Číně. Čína rovněž posiluje svůj inovační potenciál a čínské výdaje na výzkum a vývoj v poměru k hrubému domácímu produktu již překonaly průměrnou úroveň Evropské unie. Zároveň Čína iniciuje nebo se podílí na vytváření nových mezinárodních institucí se silným čínským vlivem, jako jsou Nová rozvojová banka BRICS nebo Asijská banka pro investice do infrastruktury, které konkurují tradičním mezinárodním institucím pod silným vlivem USA, jako jsou Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. Svět je tak svědkem přesunu ekonomické a politické moci od stávajícího hegemona – USA – k jiné ambiciózní zemi – Číně – a postupného směřování od unipolárního k multipolárnímu systému. Na tyto procesy musí nepochybně reagovat i Česká republika, aby z nich mohla vytěžit pozitivní efekty.
Dalším charakteristickým rysem dnešního světa je krize evropského integračního procesu. Evropská unie nedokázala od roku 2010 efektivně vyřešit žádnou krizi, které čelila. Evropská unie nedokázala vyřešit dluhovou krizi v Řecku a dalších zemích eurozóny, neodstranila její příčiny, pouze ztlumila – alespoň dočasně – některé její projevy. Evropská unie nedokázala vyřešit problémy finančního sektoru v některých – zejména jižních – členských státech EU. Evropská unie nedokázala vyřešit migrační krizi ani s ní související bezpečnostní problémy a rizika, Evropská unie nedokázala vyřešit ani ukrajinskou krizi, na jejímž spuštění se přitom sama podílela. Mezi zeměmi Evropské unie se prohlubují rozdíly v ekonomickém vývoji, v ekonomické úrovni a v úrovni konkurenceschopnosti. Tento neuspokojivý vývoj EU má i politické důsledky – v členských zemích Evropské unie rostou volební výsledky politických stran s kritickým nebo odmítavým postojem k EU a Velká Británie v referendu v roce 2016 dokonce zvolila vystoupení z Evropské unie. Česká republika bude muset v důsledku těchto událostí znovu definovat svůj postoj k evropskému integračnímu procesu a zvážit poměr přínosů a nákladů svého členství v Evropské unii.
Aby toho nebylo málo, svět zároveň vstupuje do nové fáze významné technologické změny, do období tzv. čtvrté průmyslové revoluce. Ta podle předpokladů přinese výrazné změny v charakteru výroby i ve struktuře výrobních nákladů. Komplexní robotizace pracovně náročných výrob, inteligentní výrobní systémy, 3D tisk, internet věcí a další prvky čtvrté průmyslové revoluce povedou ke zkrácení výrobních a dodavatelských řetězců z organizačního i geografického hlediska, k dalšímu snížení potřeby pracovních sil, zejména nízkonákladových, a tedy i k dalšímu snížení podílu

pracovních nákladů na celkových výrobních nákladech a ke zvýšení významu dopravních nákladů. Výroba se bude přesouvat blíže ke spotřebitelům, takže se bude zřejmě přesouvat i z nově industrializovaných a rozvojových zemí zpět do vyspělých států. V důsledku toho se předpokládá nárůst výrobních kapacit ve vyspělých státech a naopak pokles výrobních kapacit a značný úbytek zejména nízkonákladových pracovních míst v nově industrializovaných a rozvojových zemích s výjimkou Číny, která by měla dosáhnout efektů podobných jako vyspělé státy. Národní ekonomiky by měly být méně provázány než dnes, měl by být méně potřebný mezinárodní obchod, a proto by měla poklesnout i potřeba dohod o volném obchodu a jednotného vnitřního trhu EU. Čtvrtá průmyslová revoluce zřejmě sníží význam Evropské unie. České republice dávají tyto procesy příležitost změnit své postavení v rámci evropské a světové ekonomiky – měla by usilovat o přilákání co největšího množství průmyslových výrob a podporovat změnu vlastnické struktury firem ve směru posílení domácích vlastníků a oslabení vlastníků zahraničních. To by mohlo pomoci snížit rozsah odlivu zisků z České republiky, zvýšit tempo ekonomického růstu a přispět k udržitelnému stavu veřejných financí v České republice. Je však otázkou, jestli je taková politika realizovatelná v rámci podmínek a práva Evropské unie. Z tohoto hlediska se redefinice vztahu České republiky k EU do budoucna jeví jako klíčová.

 

Historie barbarství a jak ji neopakovat
Mgr. Věra Klontza-Jaklová, Ph.D.

Je logické, že v současné době plné palčivých rozporů v sociální, politické, ekonomické, ekologické i etické sféře, prohlubovaných neúčinnými politickými opatřeními, se stále více lidí ptá: co je možné s tímto stavem dělat? Zda vůbec? Je možné hledat historické analogie, podobné situace, které by případně napověděly, jak by mohl další vývoj postupovat? Existují vůbec případy, kdy se společnosti podařilo krizi nebo katastrofu odvrátit, případně zmírnit dopady? Příspěvek analyzuje typická zlomová dějinná období (kolaps doby bronzové, pád římské říše, první světovou válku) a pokouší se definovat společné i rozdílné faktory, které vývoj ovlivňovaly a určovaly. Pokouší se odpovědět na otázku, do jaké míry a čím je budoucnost determinovaná a jakou roli hraje rozhodnutí a aktivita lidu.

 

Socialismus je cestou pracujícího člověka k osvobození
z imperialistického barbarství.
Mgr. Aleš Hubert

Práce je životní nutností člověka. Člověk vyjadřuje touto uvědomělou, účelnou činností svůj vztah k přírodě a přetváří ji. Uvědomělou prací se člověk odlišuje od ostatních živočišných druhů. Stále zvyšující se stupeň dělby práce určuje míru závislosti jedince na společnosti.
Každou společnost určuje výrobní způsob, každého člověka určuje místo v ekonomicko-společenské formaci. Pro kapitalismus, tj. pro formaci ve které žijeme, je hlavním výrobním vztahem vztah námezdní. Vzhledem k postavení pracující třídy, vzhledem ke kolektivnímu způsobu výroby a soukromému usurpování zisku mluvíme o vykořisťování člověka člověkem. V souhrnu je možné nazvat vztah zaměstnance a zaměstnavatele jako námezdní otroctví. Existence tříd se pádem socialistické soustavy nestala „neplatnou komunistickou propagandou“, ale naopak globalizace (imperialismus) třídní protiklady zjednodušil.
Tato skutečnost je předmětem střetávání politických a ideologických požadavků. Úkolem, který stojí před pokrokovými silami je vést uvědomělý ideologický a politický boj za překonání zastaralých výrobních vztahů, které ženou stále větší část populace do podmínek nedůstojných 21. století.

 

 

Zmizel proletář v propadlišti dějin?
PhDr. Ivan Hrůza
Cílem příspěvku je oživit téma dělnické třídy, zdůvodnit nutnost návratu k této specifické filozofické třídní kategorii. Moje pojetí navazuje na teoretické rozbory I. Hrůzy st.

Aktuální levicová bezpečnostní politika
Ing. Václav Fišer

O bezpečnosti či o nebezpečnosti v současném světě se toho každý den dovídáme velmi mnoho a v nejrůznějších souvislostech. Je to téma naprosto zásadní pro správné vnímání současnosti v kontextu minulosti a výhledu do budoucnosti. Bez ohledu na války a období míru prostupuje usilování o bezpečnost naším bytím permanentně. Je také vneseno do zákonů a politických dokumentů, o které je opřena tzv. bezpečnostní politika. Platí přitom, že i když existuje snaha pokládat bezpečnost za kategorii věcně nepolitickou, je bezpečnostní politika z podstaty pojmu vždy řekněme třídní. Legitimní otázkou tedy je, co činí bezpečnostní politiku levicovou, popřípadě komunistickou? Dává dostatečnou odpověď shrnutí problematiky ve sjezdových materiálech IX. sjezdu KSČM? Je vůbec možné se k tématu při jeho složitosti postavit jednoznačně levicově?
Na první otázku není odpověď jednoduchá, u druhé otázky je zapotřebí si přiznat odpověď zápornou. Příspěvek se pokouší odpovědi alespoň přiblížit.

 

Kapitalismus versus Země
Mgr. Anna Mikulenková

Kapitalismus dnes ohrožuje nejen další vývoj civilizace, ale i fyzické přežití lidstva, a dost možná dokonce samotnou existenci života na planetě Zemi. Kapitalistický výrobní způsob navzdory veškerému úsilí stále výrazněji narušuje základní životní podmínky nás všech. Logika systému je neúprosná: aby přežil, musí se nepřetržitě rozšiřovat, a pohlcovat tak exponenciálně rostoucí kvanta materiálu a energie. Výsledkem je katastrofický rozvrat metabolické výměny mezi společností a přírodou a entropizace biosféry. Základním hnacím motorem tohoto zkázonosného pohybu je přitom akumulace kapitálu, která je primárním - ne-li jediným – cílem takto organizovaných společností. Centralizace kapitálu předpokládá nekonečný ekonomický růst, planeta však nekonečná není. Globální kapitalismus tak nevyhnutelně směřuje ke globálnímu kolapsu.

Trpké zkušenosti Theodora Adorna
Dr. Jiří Boháček

V příspěvku jsou představeny základní myšlenky významného sociologa Theodora Adorna představitele kritické teorie frankfurtské školy týkající se barbarizace kapitalistické společnosti. Tyto myšlenky jsou obsaženy v Adornově práci Minima moralia s podtitulem Reflexe z porušeného života, v níž autor s pomocí aforismů uvažuje o jednotlivých negativních stránkách moderní společnosti, která se stále více zvrhává do iracionality a jejíž členové opouští i ty nejzákladnější morální hodnoty. Ačkoliv na základě svých trpkých životních zkušeností s nacismem i americkou konzumní společností Adorno postupně dospívá k velmi pesimistickému pohledu na vývoj lidstva, nevzdává se naděje na jeho zlepšení. Ideální společnost je sice nedosažitelná, ale pokud lidé nerezignují na snahy po dosažení ideálu, má společnost šanci se z devastující iracionality vymanit.


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 17. 03. 2017 | 1069 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.