BRNO - Pozdvižení v brněnské městské části Líšeň způsobila jedna z variant chystaného územního plánu Brna v lokalitě Líšeň.
Lidem se nelíbí, že někdo z plánovačů vymyslel zabrat velké plochy orné půdy a zastavět je obytnými domy pro 8000 obyvatel, což je třetina současného počtu bydlících v Brně-Líšni. Nová zástavba by měla směřovat k obci Podolí.
Svůj nesouhlas vyjádřilo půldruhého tisíce líšeňských v petici proti záboru orné půdy, která se má dle mínění veřejnosti zastavět až jako poslední možnost. Občané i někteří zastupitelé jsou pro rozumnější, avšak složitější využití území po opuštěném průmyslovém areálu u dnešního traktorového výrobního podniku Zetor. Navrhují postavit bytové domy v místech, na kterých se rozpadají bývalé tovární haly a sklady.
Líšeňský občan, zastupitel této městské části, celého Brna i Jihomoravského kraje za KSČM Daniel Borecký k tomu poznamenal: »S kolegy z líšeňské volební kandidátky KSČM jsem se při přípravě nového územního plánu několikrát zúčastnil veřejné vysvětlovací akce proti výstavbě Brna na „zelené louce.“ Organizátoři petice zdůvodňují svou angažovanost širokým spektrem důvodů, nejen výše vyjmenovaných. V petici shromažďují podpisy občanů, kterým se příčí další zábor zemědělské půdy a zahušťování místní dopravy. Jsou obecně proti zdánlivě ničím neomezenému tlaku soukromého kapitálu na bezohledné drancování životního prostředí, tedy veřejného bohatství, jak se dnes projevuje český „lumpenkapitalismus.“ Z tohoto pohledu je nám pochopitelně postoj petentů sympatický. Avšak bohužel z pohledu komplexního rozvoje Brna a Jihomoravského kraje, který má zajistit nové pracovní příležitosti a tím i potřebu dalšího bydlení, jestliže výstavba bytů v Líšni zabrání dalšímu záboru pozemků na půdě s vysokou bonitou v brněnské části Dyjsko-svrateckého úval (tj. pod jižní částí Brna a satelitními městy Modřice a Šlapanice), pak se tento tlak občanů již tak jednoznačně příznivý nejeví,« vysvětlil záludnosti situace Borecký.
(vž)
