KRÁLOVO POLE

Pietní akt v Králově Poli k 69. výročí osvobození - projev A. Zlatníčka

Vážení občané! „Bylo to památného 6. října roku 1944 na Dukle. Jdu k místu, kde na žerdi vtlačené do rozbahněné a dělostřeleckými granáty rozryté půdy vlaje československá státní vlajka. Stojí tam nový hraniční sloup, který vlekli naši vojáci několik kilometrů, když na něm nožem vyřezali bílého lva. Jsem hrdý na ty, kteří teď pochodují přes osvobozenou státní hranici, na samopalníka který u tohoto sloupu klečí a líbá ho.



Přistoupil jsem ke státní vlajce a jejím políbením vyjadřuji tu nepředstavitelnou radost ze dne, o němž jsem snil a usiloval nekonečně dlouhých 5 let. A se mnou všichni, jimž jsem velel a bez nichž bych zde nestál. Bez vojáků nelze v boji nic vykonat. Opravdu nic. Pak jsem šel vzdát čest těm bojovníkům našeho armádního sboru, kteří padli na prvních metrech rodné půdy, byli sneseni a položeni v blízkosti toho nového hraničního sloupu , kde vlála československá vlajka.“

Toto je vzpomínka velitele 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu - armádního generála Ludvíka Svobody, poctěného 2. dubna roku 1946 titulem „čestný občan města Brna“ a někdejšího prezidenta republiky, jehož jménem není pojmenována žádná z brněnských ulic. Ještě déle než za půl roku, konkrétně až za dlouhých 205 dní - 26.dubna 1945, bylo dopřáno také občanům našeho města prožít stejnou nepředstavitelnou radost , pocit svobody bez hrozícího nebezpečí a strachu z toho, že němečtí fašisté přikročí k uskutečnění svého tajného plánu na likvidaci českého národa a státu, se kterým byli Heydrichem seznámeni 2. října roku 1941 na pražském hradě špičky gestapa a okupační němečtí úředníci.

Po státním Heydrichově pohřbu, který podlehl následkům na něho spáchaném atentátu , na půlhodinové audienci Adolf Hitler již otevřeně varoval v Berlíně protektorátní pohřební delegaci - prezidenta Háchu a vládu následovně:Buď se stanou poměry v Čechách a na Moravě pro mě únosné a český lid se změní pod vaším vedením - pane prezidente, a pod vaší vládou- pánové, nebo nechápete vážnost situace a nedovedete změnit poměry a pak bude český národ z Evropy vy mazán! Nepostaví-li se Ćeši za Říši, vezmu vám vaši zem!! Nic mi nemůže zabránit přesídlit milióny Čechů. Buď se Říši podvolíte, nebo bude český národ z Evropy vyhnán. Necouvnu ani před nekrutějšími opatřeními!“

Jako důkaz, že to nebyla slova vyslovená do větru, ale názorný příklad opravdovosti a bestiální prostředek zastrašení, naznačující možný osud Čechů, byla událost, která otřásla krutostí celým světem. Totiž než se stačila tato protektorátní delegace vlakem druhý den vrátit z pohřbu, na příkaz Hitlera probíhala již od rána v plném proudu akce likvidace Lidic. Za 14 dní po nich následovaly Ležáky. Na vzpomínkových shromážděních k 70. výročí těchto tragických událostí zazněla slova, která zasluhují připomenout i dnes a právě na tomto pietním místě:“
Jen málo scházelo, aby se osud Čechů z Lidic a Ležáků stal osudem miliónů našich občanů.“

Dnes jsme se sešli u památníku, který byl postaven z podnětu občanů, československé legionářské obce, Sokola Králova Pole a díky peněžité sbírce královopolských občanů, z nichž drtivá většina však bohužel, již není mezi námi. Navrhovatelem památníku byl generál Bohumil Ečer, žalobce za Československou republiku na Norimberském procesu s hlavními německými válečnými zločinci. Památník byl slavnostně odhalen 8. června roku 1946. Je zaevidován jako kulturní památka v celostátním seznamu státem chráněných kulturních památek.
Památníky byly a jsou budovány po celém světě, aby varovaly před hrůzami válek, aby připomínaly zrůdnost jejich důsledků, zmařené životy, hoře a slzy rodičů, manželek a dětí, kteří se již nikdy neobejmou se svým synem, manželem a tatínkem.

Tento náš, královopolský památník, však symbolizuje úctu a vděčnost občanů Králova Pole těm 326 rudoarmějcům, kteří za porážku fašistického Německa, za osvobození našeho města a Králova Pole obětovali to nejcennější- svůj život a spočívají zde, v hromadných hrobech, stovky kilometrů od svých domovů a nejbližších - v naší bratrské slovanské zemi, která se pro ně stala místem jejich věčného odpočinku. Velikost jejich činu, ale i krutost válečného osudu k těmto našim královopolským padlým rudoarmějcům zvýrazňuje skutečnost, že za pouhých 14 dní skončily nelítostné boje s německými fašisty jejich porážkou a kapitulací. Nedožili se tohoto dne, ani návratu a šťastného setkání se svými nejbližšími.

Vážení občané, buďme si vědomi a připomínejme, že osud Lidic a Ležáků se nestal osudem miliónů Čechů díky porážce fašistického Německa. Připomínejme nepopiratelné a nevyvratitelné největší oběti a největší podíl národů tehdejšího Sovětského svazu na této historické skutečnosti. Stálo to životy přes 8,5 miliónů vojáků Rudé armády a na 16 miliónů civilních občanů. Vždyť jen na našem území při osvobozování republiky padlo na 144.000 rudoarmějců. Na naše poměry jsou například údaje o zničení 70 tisíc vesnic, 1.710 měst, 98 tisíc kolchozů, tisíců závodů, kilometrů železničních tratí apod. vůbec nepředstavitelné. Toto byly důsledky nelítostné vyhlazovací války vedené hitlerovci - oběť sovětských občanů a jejich historická zásluha na porážce fašismu a také na našem osvobození a národní záchraně.

Děkuji vám, vážení občané za účast na dnešní pietní vzpomínce k uctění památky padlých rudoarmějců a k ocenění toho, že neváhali riskovat to nejcennější- vlastní život. Děkuji vám ale také i za to, že mohu dnes konstatovat, že společenské uznání historického významu jejich činů a obětí, lidská slušnost a občanská vyspělost přece jen úplně nevymřely mezi občany Brna a Králova Pole.

Děkuji Vám všem za to.


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 06. 05. 2014 | 755 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.