Z novinářského bloku Václava Žaluda

Ovzduší na Brněnsku zásadně ovlivňují lokální topeniště na tuhá paliva

BRNO - Jihomoravský kraj s Českým hydrometeorologickým ústavem uskutečnili sérii měření kvality ovzduší obcích Ostopovice a Moravany při jihozápadním okraji Brna. Měření opět prokázala, že topná sezóna a počet lokálních topenišť na pevná paliva jsou zcela zásadní faktory zhoršení kvality ovzduší.

Z hlediska vymezení oblastí s překročenými imisními limity v Jihomoravském kraji zjistili zásadní zejména polyaromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož dominantním zdrojem jsou lokální topeniště v domácnostech. Přestože je Jihomoravský kraj z velké většiny (93,5 %) plynofikován, některé obce jsou stále odkázány pouze na pevná paliva či elektřinu. Navíc ve spoustě zejména malých obcí navzdory plošné plynofikaci stále dochází k nárůstu  topení pevnými palivy, a co je horší, také ke spoluspalování odpadu. Současně v některých plynofikovaných obcích Jihomoravského kraje převládají neaktivní plynové přípojky nad aktivními. Kromě lokálních topenišť je významným zdrojem znečištění v Jihomoravském kraji i doprava. Ta je soustředěna zejména do Brna, kde dopravní lokality dosahují pravidelně nejvyšších koncentrací polétavého prachu a oxidů dusíku. Z těchto důvodů byly pro měřící kampaň v roce 2017 vybrány dvě lokality, které reprezentují malé obce s výše uvedenými problémy v blízkosti Brna. V obci Moravany (2741 obyvatel) je celkem 798 přípojek zemního plynu, z nichž 187 (23,5 %) je neaktivních. Obec Ostopovice (1700 obyvatel) má celkem 421 přípojek zemního plynu, z nichž 41 (10 %) je neaktivních. 

Měřenými látkami v ovzduší byly prachové částice PM10, PM2,5, polyaromatický uhlovodík benzo[a]pyren a oxidy dusíku. Tyto znečišťující látky vznikají při spalování tuhých i kapalných paliv a mají významný negativní vliv na životní prostředí (zápach, snížení viditelnosti, poškozování prostředí atd.) a především na kvalitu života a lidské zdraví. Mohou být karcinogenní a jsou příčinou mnoha úmrtí a nemocí (např. zánětů dýchacích cest, rakoviny, srdeční onemocnění atd.).

Cílem měřících kampaní kvality ovzduší je objektivně poskytovat široké veřejnosti aktuální informace o kvalitě ovzduší mimo stávající státní síť imisního monitoringu. "Znečištění ovzduší má negativní dopad na naši kvalitu života, protože způsobuje mnohé zdravotní potíže, například astma a kardiovaskulární problémy. Domácí topeniště spalující pevná paliva jsou významným zdrojem prachových částic PM10, PM2,5 a polyaromatických uhlovodíků, které vznikají nedokonalým spalováním. V každém případě tím, jak se stále snižují emise z průmyslových zdrojů, význam domácích topenišť narůstá. V kombinaci s obecně zhoršenými rozptylovými podmínkami v topné sezoně jsou domácí topeniště skutečnými viníky špatné kvality ovzduší v menších obcích Jihomoravského kraje," uvedl Vít Rajtšlégrt, radní pro životní prostředí.

Během měřící kampaně na přelomu měsíců října a listopadu 2017 nedošlo k žádné výjimečné situaci z hlediska rozptylových podmínek či naměřených koncentrací. Koncentrace polétavého prachu PM10 a PM2,5 v Moravanech i Ostopovicích jsou velmi podobné lokalitám Brno – Tuřany a Brno – Lány. Z hlediska denního chodu koncentrací PM10 jsou mírně zvýšené koncentrace ve večerních a nočních hodinách, přes den bývají zpravidla nižší. Denní chod členěný dle směru větru pak naznačuje, že maximální hodnoty PM10 jsou měřeny při východním a jihovýchodním proudění v podvečerních a nočních hodinách. 

Z hlediska denního chodu oxidu dusičitého jsou dobře patrné 2 špičky – ranní a odpolední, v době, kdy lidé odjíždějí do a ze zaměstnání. Přes den (zejména okolo poledne) jsou koncentrace velmi nízké, podobně jako v noci. Svůj vliv tak má zejména místní doprava. 

V obou lokalitách byly měřeny vyšší koncentrace benzo[a]pyrenu, než měřila stanice státního imisního monitoringu v Brně. Ve srovnání s rezidenční lokalitou Brno – Líšeň dosahovaly měřené lokality více než desetinásobných koncentrací benzo[a]pyrenu. Koncentrace benzo[a]pyrenu jsou rovněž závislé na meteorologických podmínkách – v chladné dny, kdy je potřeba více topit, jsou měřeny významně vyšší koncentrace. Z výsledků dále vyplývá, že koncentrace benzo[a]pyrenu jsou velmi ovlivněny lokálními topeništi na pevná paliva a způsobem jejich provozu. Obě lokality pak potvrdily i důležitost vlivu meteorologických podmínek, ať už z hlediska dostatečnosti rozptylu škodlivin v ovzduší, či z hlediska nutnosti více či méně topit v závislosti na teplotě. Při vhodných podmínkách se mohou koncentrace benzo[a]pyrenu v těchto obcích přiblížit na úroveň koncentrací měřených v rezidenční části města Brna. Avšak pokud nejsou tak příznivé podmínky, mohou koncentrace vzrůst i na desetinásobek koncentrací v Brně. Tato situace pochopitelně neplatí pouze pro lokality Moravany či Ostopovice. Měření v topné sezóně roku 2015 a 2016 poukázalo na podobné chování i v dalších obcích, které dosáhly obdobně vysokých koncentrací. Podobné koncentrace lze tedy důvodně očekávat i v dalších malých obcích Jihomoravského kraje, kde je významně zastoupeno vytápění pevnými palivy ve starších kotlích. 

Analýza pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (Mira 3, Tescan) potvrdila výsledky prvkové analýzy (ICP-MS), doplnila chemickou analýzu částic (SEM/EDX) o vysoké zastoupení uhlíku, kyslíku a síry, které jsou zastoupeny v solích anorganických kyselin a organických látkách. Saze z automobilové dopravy, dobře patrné v jiných dopravních lokalitách, jako je např. stanice Brno – Svatoplukova (místo častých stojících dopravních kolon), nebyly ve vzorcích z Ostopovic a Moravan nalezeny.

„Topná sezóna a počet lokálních topenišť na pevná paliva v konkrétní obci jsou tedy zcela zásadní faktory, ovlivňující koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší v obou obcích. V Brně a v obcích s centrálním zásobováním teplem a teplárnami na zemní plyn jsou koncentrace tohoto karcinogenu relativně nízké, avšak v malých obcích v topné sezóně jsou lokální topeniště zcela zásadním zdrojem znečištění ovzduší. Opakovaně bylo zjištěno, že samotné vytápění domácností bez působení dalších stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší je schopné několikanásobně překročit imisní limit pro benzo(a)pyren,“ uzavřel Vít Rajtšlégr. 

(vž)


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 13. 04. 2018 | 241 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.