Aktuality a novinky

Odsoudili smíření brněnské radnice se sudetskými Němci

BRNO - Smíření představitelů brněnské radnice se sudetskými Němci a jejich mluvčím Berndtem Posseltem odsoudili v Brně účastníci Diskusního čtvrtku - debaty historiků s občany na téma vysídlení německého obyvatelstva v r. 1945 z rozhodnutí vítězných mocností.

Např. prof. Vojtěch Žampach uvedl, že německých pochodů na trase Brno - Pohořelice - Mikulov zažila jižní Morava mnohem více, ale jen tři z nich vešly do dějin svým osudovým posláním. Dostaly do vínku úsilí urychlit okupaci Moravy německou armádou, v druhém případě udržet okupaci i za cenu posílení německých válečných operací a poslední pochod byl veden se snahou po likvidaci válečných důsledků. 
Pochody na Pohořelice utkvěly starším generacím trvale v paměti jako tragické mezní případy řešení společenských poměrů. Je proto pochopitelné, proč dnes i s vnuky a pravnuky, kteří válku nezažili, stále hledají společenského prapůvodce těchto historických událostí. Dnešní politici často mluví o jejich následcích bez znalosti příčiny. Podle Žampacha i v dnešní době velkého stěhování obyvatel států okolo Středozemního moře do Evropy žijeme podobnou tragickou dobu, srovnatelnou s událostmi let 1938 a 1939.

Debata historiků s občany osvětlila některé momenty z doby, kdy brněnští Němci intenzivně pomáhali fašizaci české společnosti. Poté, co bylo z obsazeného jihomoravského pohraničí vysídleno do vnitrozemí ČSR jen s nejnutnějším vybavením přes 51 000 Čechů a nová německá hranice byla pár kilometrů jižně od Brna, vyzývali k připojení tohoto města k Velkoněmecké říši. A k rozdělení Brna na německou a českou část. Podle dobových dokladů v brněnském Německém domě připravovali totální mocenský převrat. Po ustavení Protektorátu brněnští Němci všude rozkazovali a řídili chod moravské metropole. Poslali do likvidace 13 000 brněnských Židů, vyhnali i obyvatele z 32 obcí na Vyškovsku s více než 22 000 obyvateli. Na pracovní totální nasazení poslali studenty a pak i ostatní. Dva a půl tisíce žen z domácností nastoupilo pod rozkazy brněnských Němců do práce ve Zbrojovce. Nespolehlivé Brňany posílali do koncentračních táborů nebo přímo na smrt zastřelením či pověšením i v Kounicových kolejích.

Po osvobození města Rudou armádou se objevily palčivé otázky co s brněnskými Němci, když rozbité Brno nemělo dostatek potravin ani pro Čechy. Nabízela se řešení vystěhovat je z města k jejich příbuzným a známým do obcí s německým obyvatelstvem v jihomoravském pohraničí ČSR. Dvacátého května 1945 přišel vládní pokyn Jak zacházet s Němci. Koncem května už nebylo možné zvládnout zoufalou situaci hlavně s nedostatkem potravin. Nastala snaha snížit počet obyvatel Brna o místní Němce jejich vystěhováním k jejich příbuzným na jihomoravském venkově. A to osob, které měly na svém přídělovém lístku označení "D" jako Deutsche - Němec. 
Při policejní akci v závěru května 1945 odešlo téměř 20 000 brněnských Němců do vybudovaného tábora u Pohořelic. Při jejich pochodu nebyl nikdo z nich zastřelen nebo ubit. Přesto mluvčí sudetoněmeckého landsmanchaftu Bernd Posselt hřímal, jak se zuřiví Češi na Němcích při jejich pochodu mstili a na 1700 jich pobili a zakopali u Rajhradu - dokumentaristé a historici tam ale v terénu nic nenašli. Na 500 až 800 brněnských Němců bylo z Pohořelic posláno zpět do Brna s dokladem, že jde antifašisty o a řádné občany. Zbytek se měl původně rozptýlit do jihomoravských měst a obcí s německým obyvatelstvem. Avšak v pohořelickém táboře vypukla masová epidemie úplavice a tyfu, která nouzově ubytované ve velkém počtu zabíjela. Tábor bylo potřeba po dvou týdnech rychle zrušit, proto na 10 000 Němců odešlo přes Mikulov do Rakouska, kde byla tu dobu situace se zásobováním potravinami ještě horší, než v ČSR. Kdo chtěl, dostal doklad k cestě za svojí německou rodinou do Německa či Rakouska, jen aby opustil tábor bez jídla a plný hrobů po zemřelých na úplavici a tyfus. Situaci komplikovala skutečnost, že tu dobu sužoval jižní Moravu masivní pohyb cizích osob v krajině. Např. ukrajinských banderovců, ustašovců, vlasovců či Němců z rumunského Banátu, kteří se snažili dostal ke svým do Rakouska. Události popisuje prof. Žampach ve své knížce Vysídlení německého obyvatelstva z Brna ..., která je v prodeji v knihkupectví Ryšavý na brněnském nám. Svobody.

Moravští vlastenci chystají na letošní září připomínky občanů k výročí podpisu Mnichovské dohody Anglie, Francie a Itálie s Hitlerem o odstoupení území českého a moravského pohraničí Německé říši. Též k výročí zabrání Sudet německou brannou mocí a vyhnání Čechů z českého pohraničí.

(vž)


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 25. 06. 2015 | 509 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.