BRNO – Pomník devatenácti vojáků bývalého SSSR, kteří přišli o život v dubnu 1945 při osvobození Městské části Brno – Slatina od fašistického a nacistického područí, odhalili v pátek za účasti veřejnosti jihomoravský vicehejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL) a generální konzul Ruské federace v Brně Valerij Vladimirovič Dergačev.
Proč pomník příslušníkům 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského až po 65 letech - vysvětlil účastníkům pietního shromáždění historik Karel Janiš (KSČM): Pátral v archivu Rudé armády, aby „bezejmenní“ mrtví hrdinové na území Brna-Slatiny byli konečně identifikovaní (padli zde ve věku od 19 do 46 let) a lidé získali povědomí odkud vlastně jsou. Ve Slatině mají kříž oběti nedaleké napoleonské bitvy u Slavkova, pomníky oběti 1. a 2. světové války i americký letec-stíhač, který zde byl sestřelen v říjnu 1944. »Občané požadovali, aby kromě pylonu při silnici na Vyškov stál ve Slatině vedle pomníku občanů, kteří zahynuli za světových válek, také pomník Rudoarmějců. Zejména Slatinský klub historie o to usiloval přes rok. Po dohodě s úřadem městské části se to podařilo,« vysvětlil Janiš.
Mezi účastníky piety byl i brněnský městský a jihomoravský krajský zastupitel, kandidát na senátora za KSČM Daniel Borecký, který Haló novinám řekl: »Jsem rád, že se tuto akci podařilo uskutečnit. Také, že v Brně jsou ještě pamětníci, kteří znají skutečnou pravdivou historii a nikoliv dle něčí potřeby minulost přetvořenou.Vážím si lidí, kteří na tuto minulost nezapomínají a snaží se ji zprostředkovat nám mladším, kteří válku sami nezažili. Je zajímavé, že tento pomník se podařilo uskutečnit společně slatinským komunistům a lidovcům. Z toho je patrné, že historie může být vykládána stejně i když z různých úhlů pohledu. Je to zásluha celého vedení Brna-Slatiny a já mu chci za to poděkovat,« zdůraznil Borecký.
Občanům poděkoval za vybudování pomníku také ruský generální konzul. První náměstek hejtmana a konkurent Boreckého v boji o senátorské křeslo - lidovec Stanislav Juránek ocenil, že »občané Slatiny 65 let přesně nevěděli, kdo pro ně a jejich život něco udělal. Díky dr. Janišovi dostali zpět svá jména a k tomu díky partě nadšenců získali i pomník.«
(vž)
