Zastupitelstvo města Brna schválilo díky iniciativě primátora Romana Onderky (ČSSD) návrh na zrušení Pomníku padlých Rudoarmějců za kulturní památku. Žadatel Statutární město Brno zastoupené primátorem odůvodnilo žádost v rozporu ze svým dřívějším stanoviskem a rozhodnutím Ministerstva kultury ČR na stejný návrh Statutárního města Brna, Městské části Královo Pole.
Statutární město Brno odůvodnilo svoji žádost takto:
Pomník byl vybudován v roce 1946 v místě hromadného hrobu cca 326 Rudoarmějců padlých při osvobozování města Brna v roce 1945. Podle tehdejší platné legislativy byl pomník zapsán do seznamu kulturních památek z důvodu ochrany hrobového místa. Z hlediska památkové péče se jedná o stavbu prostou jakékoliv umělecké či kulturně historické hodnoty. Od doby nabytí účinnosti zákona č 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, je zcela odpovídajícím a dostatečně účinným způsobem garantována ochrana předmětného pomníku.
Královopolský památník a zejména znaky srpu a kladiva vzbuzují řadu let bouřlivé emoce. Ruskou stranu už v roce 2007 velmi znepokojilo počínání místostarosty Králova Pole a ZMB Reného Pelána, který vybrousil z památníku znak rudé armády a následné jednání primátora Romana Onderky s velvyslancem Ruské federace o nové -současné podobě památníku. V průběhu tohoto jednání podala Městská část Královo Pole žádost o zrušení památníků. Průběh tohoto řízení a rozhodnutí Ministerstva kultury je níže dokumentováno.
Ministerstvo kultury České republiky odzvonilo snaze Statutárního města Brna, Městské části Královo Pole, které zahájilo řízení o zrušení prohlášení pomníku padlým rudoarmějcům, který je na Božetěchově ulici, za kulturní památku. Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče vydalo rozhodnutí o zamítnutí této žádosti.
Městská část Brno - Královo Pole zdůvodnila svůj návrh originálně, cituji:“ Oprávněně se domníváme, že k prohlášení věci za kulturní památku došlo především z ideologických důvodů, nikoliv proto,že by věc vykazovala některou z hodnot kulturní památky. Samotný památník nepředstavuje architektonicky nebo historicky ojedinělé dílo.“ Dále ve svém zdůvodnění uvádí, že se pomník stal doslova poutním místem, že většina těchto ceremonií byla výrazem ideologické deformace, normalizace a demonstrování souhlasu s totalitním režimem Dále „historici“ z MČ Královo Pole uvádí, že na pomníku je uvedena řada nepřesností, které nepravdivým způsobem svědčí o naší minulosti a pouze zrušení věci za kulturní památku by napomohlo vyrovnání se z naší minulosti. Korunu všemu nasadilo tvrzení, že hroby vojáků Rudé armády byly podle dostupných informací po válce exhumovány.
K těmto fantasmagoriím se vyjádřil odbor památkové péče Magistrátu města Brna, který jednoznačně vydal stanovisko, že se jedná o architektonicky řešený památník vybudovaný v roce 1946, u kterého musí být zachovány na základě odborného vyjádření Národního památkového ústavu. kulturně historické hodnoty. Rada města Brna se zrušením kulturní památky nesouhlasila. Odbor kultury a památkové péče Jihomoravského kraje má ve svém vyjádření nejenom řadu datových, ale také odborých nepřesností, na základě kterých doporučuje zrušení kulturní památky. Národní památkový ústav nedoporučuje zrušení uvedené věci za kulturní památku, poněvadž navzdory době prohlášení je pomník architektonicky ztvárněným objektem s dějinou funkcí, upomínající na hromadný hrob rudoarmějců z 2. světové války. Tyto důvody byly podnětem k prohlášení za kulturní památku a trvají nadále.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo o nezrušení prohlášení pomníku padlým rudoarmějcům, který je umístěn na Božetěchově ulici v Brně – Králově Poli, za kulturní památků. V dané věci nebyl prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní památku. Pomník vykazuje znaky kulturní památky, protože je stále nositelem významných architektonických, urbanistických a historických hodnot. Jedná se o mimořádně hodnotný doklad naší nedávné historie.
Působí tragikomicky, když navrhovatelé zdůvodňuje zrušení kulturní památky především ideologickými důvody a nebere v úvahu, že rozhodující je skutečnost zda předmětný pomník má nebo nemá znaky kulturní památky podle Zákona o státní památkové péči č.20/1987 Sb., v platném znění.
Jan Satoria
předseda MěV KSČM
