Dobový novinový titulek se stal názvem instalace kurátorky Dany Olivové, která připomíná události II. světové války. Muzeum města Brna se tak připojuje k vzpomínkovým akcím v rámci 70. výročí konce II. světové války.
Hrad Špilberk je jedním ze symbolů II. světové války v Brně, obzvláště jeho barokní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1693. Až do vzniku Československa se v ní sloužily mše - pro vězně, nebo pro vojenskou posádku, podle toho, k jakému účelu zrovna Špilberk sloužil. Za I. republiky až do března 1939, kdy pevnost převzala německá okupační správa již byla součástí prohlídkového okruhu pro veřejnost. Při preventivní zatýkací akci Albrecht I. na začátku války v ní byla umístěna řada významných brněnských osobností, skutečných či domnělých odpůrců režimu. Pobývali ve stísněných podmínkách, spali na slamnících rozložených i na oltářních schodech nebo v kazatelně. Ačkoliv většina předpokládala, že budou brzy propuštěni, byl pro ně Špilberk jen přestupní stanicí; mnozí byli dále posláni do Buchenwaldu či Dachau, někteří se již domů nikdy nevrátili.
Němci využívali Špilberk jako vězení do léta 1940, poté začala rozsáhlá přestavba hradu na vzorové kasárny. Z kaple byl odstraněn mobiliář, výzdoba i bohoslužebné předměty a nadále byla využívána jako vojenská slavnostní síň plná nacistických symbolů; hákového kříže, říšské orlice či Hitlerovy busty. Nacistická výzdoba byla po válce zakryta a později částečně odstraněna. Později zde byl vybudován památník II. odboje, jehož součástí byly i šibenice z Kaunicových kolejí. V 60. letech zde byla instalována expozice ostře protinacistických fotomontáží Johna Heartfielda; díla byla jím osobně vybrána a instalována v kapli v kontrastu s dochovanými fragmenty nacistické výzdoby.
Právě pro svou temnou historii byla kaple zvolena i pro současnou výstavu. V dotykovém digitálním stole si návštěvníci budou moci prohlédnout fotografie z německé přestavby Špilberku z let 1940 až 1941, podobenky špilberských vězňů i snímky z osvobozování Brna či z vernisáže Heartfieldovy expozice. Atmosféru dokreslují zbytky kovové busty Adolfa Hitlera i znovu vystavené šibenice. Hra světla, zvuku, obrazu a symbolů návštěvníka provede pocity bezmoci a nejistoty, které v kapli zažívali vězni před více než 70 lety, i pocity naděje, kterou lidé hledali i v sebemenších detailech okolního světa. Třeba v kvetoucích mandloních, v časech blížícího se konce války.
Výstava je přístupná pouze do 6.září.
Tibor DÁVID
