Úvahy, ohlédnutí a vzpomínky

Jiří Hráček: Můj názor na nepovedený festival RE:PUBLIKA

Festival RE:PUBLIKA pořádaný na brněnském výstavišti, který měl připomenout 100. výročí založení Československé republiky, podle očekávání nedopadl moc slavně.

Festival RE:PUBLIKA se krutě nepovedl. Jednotlivé expozice v poloprázdných pavilonech brněnského výstaviště neobsahovaly nic výjimečného nebo zajímavého. Největším tahákem festivalu byla samozřejmě Muchova Slovanská epopej, to je ovšem po sto letech založení republiky trochu málo. Celkové pojetí festivalu bylo dost podivné. Nikde se na něm neobjevil název tehdy založené republiky tedy Československo a rovněž na festivalu nebyla k vidění Československá vlajka. Další záhadou je skutečnost, že na festivalu RE:PUBLIKA se připomínalo jen období takzvané první republiky a další historie Československa jako by neexistovala. Hlavně, že na něm bylo zdůrazňováno, že Brno bylo podle organizátorů německé město, což je hrubá urážka všech významných brněnských osobností českého a moravského původu v čele s Leošem Janáčkem. Zarazí i skutečnost, že se na festivalu jeho návštěvníci nedozvěděli žádná fakta o založení Československa. Člověk by očekával, že se na výstavišti najde prostor pro expozici, která by se tímto tématem hlouběji zabývala a logicky by tak výrazněji připomněla i tři zakladatele samostatného státu Masaryka, Beneše a Štefánika. Ničeho takového jsme se ovšem na festivalu RE:PUBLIKA nedočkali. Místo toho se zde nacházeli ledabyle poskládané expozice, které návštěvníkům nic zásadního nepřinesly.

Proč se festival nezaměřil na technologické úspěchy za sto let existence Československa, proč zapomněl na Mnichovskou zradu a protinacistický odboj, proč na něm nebyla ani zmínka o poválečném budování Československé republiky? Není ten důvod v tom, že se organizátorům festivalu RE:PUBLIKA tato historie jednoduše nehodí do jejich vyhraněného vidění světa? Museli by pak totiž připomínat sílu Československých národů v boji za svoje přežití proti německému nacismu a také přiznat, že se na budování společného státu nezanedbatelnou měrou podíleli komunisté, kterým po 2. světové válce důvěřovala většina národa. To se ovšem proněmeckému vedení Brna v čele s pány Vokřálem a Hollanem nehodilo a místo toho opět sledovali snahy o revizi historie a to vše za více než sto milionů korun z veřejných peněz. Nemůžeme se tedy divit, že těmto pánům je milejší hanobení české a československé vlajky, kterou si při představení hry Naše násilí a vaše násilí v divadle Husa na provázku vytáhla s vagíny herečka v muslimském šátku a to právě v roce založení Československa než důstojné připomenutí stoletého výročí založení společného Československého států, který se teprve nedávno rozdělil na Českou a Slovenskou republiku.

Jiří Hráček


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 03. 07. 2018 | 265 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.