Zanedlouho budeme znovu volit ve volbách komunálních (a v některých částech Brna i senátních). Budeme mít možnost ukázat, že levice
má „domácí“ slovo. Poučme se z výsledků parlamentních voleb. My komunisté a naši sympatizanti máme jasno. Ale potkáváme kamarády, přátele, známé…, kteří často neví koho volit, případně jsou praktickou politikou vládnoucích stran přímo zhnuseni a volit nechtějí. Nemusíme je nutně přesvědčovat, aby volili jedině KSČM. Podstatné je, aby k volbám přišli a volili levici. A aby kroužkovali jména na volebních lístcích - osvědčilo se to. Vždyť komunální volba jsou především o jménech.
Buďme agitátory. Mimochodem, když jsem dostal do schránky nechvalně známou Kalouskovu složenku nedalo mi, abych se o své dojmy nepodělil se čtenáři Haló novin. Soudružka Hoření mne při té příležitosti ujistila, že lépe se budeme mít až budeme mít sociálně spravedlivou vládu.
Na podzim budeme mít možnost se o to pokusit v místech.
Argumentů přece máme dost. Stačí si srovnat, co strany vládní koalice slibovali před volbami s obsahem vládního prohlášení a prvními praktickými kroky nové vlády. Že vláda dostala důvěru parlamentu nemůže překvapit. Tyto strany by ale mohl překvapit úbytek voličů v podzimních volbách. Aby byl, a je to reálné, v tom by měl být náš úkol v nadcházejících volbách.. Máme totiž silného spojence – samotnou vládu! Vždyť jak může obyčejný a soudný volič věřit vládě, která přeruší své jednání jen proto, aby se mohla zúčastnit pohřbu Paumera, člověka, který jako řidič pomáhal Mašínům. (Mimochodem, nejmladším voličům je třeba – bohužel – vysvětlovat jak a za co Mašínové bojovali.) Jak může obyčejný a soudný volič věřit vládě, která se programově chystá průlomově odstranit základní sociální výdobytky našich předků a to na co nejširší frontě – ve zdravotnictví, školství, sociální oblasti včetně důchodů. Vládě, která chystá průlomové okleštění práv zaměstnanců v samotném zákoníku práce. Nemusím v tomto výčtu pokračovat, všichni to sledujeme a je nám jasné, že nejde o nějaké konečné řešení, ale o pouhý počátek ještě radikálnějších a pro pracující bolestivějších změn. Že jde o počátek neustálého zbídačování pracujících. Pokládám za důležité neustále zdůvodňovat, že chystaná opatření jsou průlomová a nemají zhola nic společného s úsporami ve státním rozpočtu. – to se jenom hodí jako argument zdůvodnění jejich zavedení. Komu to ponese ovoce netřeba zdůrazňovat.
Argumentů pro podzimní volební kampaň máme opravdu spoustu. Nedělám si iluze o příští volební kampani pravicových stran. Avšak ještě než své sliby a „argumenty“ na nás začnou hrnout horem dolem ze všech stran, měl by si každý z nás ujasnit své místo ve volební kampani KSČM. Nemyslím, že je přímo nutné dávat podněty ústřednímu, krajskému či městskému výboru (to je jistě možné a žádoucí), ale za nutné považuji to, jak každý z nás povede svou volební kampaň.
Myslím, že i v našich řadách jsou stále lidé, kteří považují senát za zbytečný, a proto se senátních voleb nezúčastňují. Je potřeba všem voličům vysvětlovat, že právě levicový senát může vládě výrazně ztížit, případně i zabránit prosazení jejich protilidových záměrů. A levicový senát z voleb vzejít může – pomůže-li každý z nás.
Není třeba na základě výsledků parlamentních voleb vidět budoucí vývoj v naší zemi jen černě. Pravice není zrovna silná v krajích. A pokud každý z nás udělá v podzimních volbách víc, než že se voleb zúčastní nemusí být pravice silná ani v místních samosprávách.
Co tedy udělat pro to, abychom na známou otázku kdy bude lépe? nemuseli odpovídat stejně známými slovy lépe už bylo?: BUĎME AGITÁTORY - OSOBNÍMI! Jako třeba můj kamarád Milan, který ve svém obchodě denně působí na své zákazníky – a má prokazatelné výsledky!
Aleš RŮČKA
