Život a dění v Brně

Dopady bytové politiky v městě Brně

Materiál Ing. Pavla Březy, člena Zastupitelstva města Brna, se zaměřuje na tato témata: I. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného - co s ním a co potom, II. Chystá se nový občanský zákoník, III. Bytová politika města Brna, IV. Závěry.

I. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného - co s ním a co potom

V České republice nadále dlouhodobě existuje „dvojí nájemné“ : regulované nájemné a tržní nájemné, což zakládá těžko řešitelné problémy. Tržní nájemné, sjednávané novými nájemními smlouvami je bez jakéhokoliv omezení a majitelé proto brání směnám, které toto nové sjednávání nájemného neumožňují bez souhlasu druhé strany. Náprava této chyby se neděje cestou sbližování obou mezních hodnot, ale pouze cestou postupné deregulace nájemného, jednostranným zvyšováním nájemného podle zákona 107/2006 Sb. Původně kompromisní zákon se ukázal jako špatně připravený a nesprávně definovaný nástroj, který výrazně zhoršil sociální situaci velké části občanů, aniž splnil očekávání zejména soukromých majitelů bytových domů co do sbližování regulovaného a tržního nájemného a vládních představitelů, že odradí tyto majitele od žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva  ve Štrasburku.
Paradoxně právě Občanské sdružení majitelů bytových domů (OSMD) deklaruje vlastní návrh zákona o sociálním bydlení, protože se o to nesnaží vláda. Když však představitel sdružení RNDr. Tomislav Šimeček srovnává nájemní bydlení s použitím taxislužby a prohlašuje : „Když nemáte na nájemní bydlení za tržní nájemné, pořiďte si bydlení vlastní!“, je zřejmé, že „sociální bydlení“ je zcela falešná nálepka pro právní normu, která má zajistit příjmy majitelů. O to je smutnější, že to „nebolí“ politické subjekty.
Nájemní bydlení je alternativa pro ty společenské vrstvy, pro které je vlastnické bydlení nedosažitelné, a tudíž z principu nemůže být nákladnější. Nejen z hlediska sociálního, ale především z hlediska toho, se jedná o společenskou formu bydlení s nižším komfortem díky sdílení řady společných funkcí, které musí zlevňovat výstavbu i provoz. Rezignace obcí na zajišťování nájemního bydlení v obecních domech je fatální zpronevěření se požadavkům veřejné správy.

Jaké jsou základní problémy zákona 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného?

  • Základní cena bytu, rozhodující pro stanovení výše tzv. cílového nájemného je založena na statistice nabídek a prodejů obecních bytů prováděné ministerstvem financí, která neodráží kvalitu bydlení a náklady na jeho správu a obnovu, ale vychází z údajů trhu mezi subjekty schopnými nabývat vlastnictví bytů nejen pro vlastní potřebu, ale i pro spekulaci. Projevuje se to naoř. i tím, že v Brně má být nájemné srovnatelných bytů dvakrát dražší než v Ostravě nebo čtyřikrát dražší než v Ústí nad Labem.
  • Cílové nájemné v průběhu čtyřletého působení zákona 107/2006 Sb. vzrostlo zhruba o 40%, takže v městě Brně vzrostlo podle jednotlivých katastrálních území u standardních bytů i u bytů se sníženou kvalitou o 27-81 %! Ve srovnání s původními cenami se jedná o zvýšení až na čtyřnásobek u dřívější I. kategorie (z 24,72 Kč/m2 na 111,97 Kč/m2) a na téměř devítinásobek u dřívější IV. kategorie (z 11,43 Kč/m2 na 100,77 Kč/m2). Takto výrazné nárůsty nájemného vedly k prodloužení termínu pro řadu měst včetně Brna (bez Ostravy) na dosažení cílového nájemného z roku 2010 do roku 2012.
  • Kategorizace kvality bytu je zcela deformována. Místo čtyř kategorií máme podle stosedmičky pouze standardní byty a byty se sníženou kvalitou. Zatímco nájemné původní IV. kategorie dosahovalo asi 40% nájemného I. kategorie, pak nyní má dosahovat nájemné bytu se sníženou kvalitou 90% nájemného pro standardní byty. Kde je motivace přistoupit na nižší kvalitu bydlení, když se tak nevýznamně projevuje v ceně bydlení?
  • Absence normy pro sjednávání nájemného po skončení platnosti zákona 107/2006 Sb. se projevila již u měst a obcí, kde mají pro rok 2010 poslední možnost pro využití tohoto zákona na jednostranné zvýšení nájemného. Potom platí Občanský zákoník, podle kterého je potřeba dohoda obou smluvních stran, kterou může nahradit rozhodnutí soudu. Soudy však obecně nejsou oprávněny stanovovat ceny, mohou pouze posoudit přiměřenost požadavku, k čemuž by měly mít podklad v zákonné normě.
  • Chybí zákonné vymezení pojmu „lichvy“, podle kterého by bylo možno posuzovat opodstatněnost nájemného v návrzích nové nájemní smlouvy. I to vede k asociálnímu chování některých majitelů, kteří brání výměnám zejména nadměrných bytů osamělých osob, protože je spojeno s přechodem nájemních smluv a nezakládá právo stanovit si výši nájmu podle vlastního uvážení.
  • Výpověď bez udání důvodu bylo tématem návrhu nového Občanského zákoníku z dílny Ministerstva spravedlnosti. KO SON v Brně zaslalo již k první verzi zásadní výhrady proti tomuto institutu, a to také proto, že není možno se domáhat zrušení takové výpovědi u soudu, protože vůči ní není zákonná námitka. Současný návrh O.Z. s tímto institutem zatím nepočítá.

Za zvrácené považuji to, že se v České republice prosazuje představa nájemního bydlení dražšího než bydlení vlastnické. Odporuje to obecným principům, kdy právě majetní si zajišťují bydlení do vlastnictví, zatímco ostatní využívají ve své podstatě sociální systém bydlení nájemního, zajišťovaného zejména obcemi. Je to všeobecně výhodné i z hlediska potřebné mobility pracovní síly. Proto „tržní“ ceny bytu i nájemného, musí dostat svoji zákonnou definici, odvozenou od kvality bytu, v závislosti na ekonomice poskytování bydlení (společenské je levnější než individuální), a to včetně podmínek místních.
Zákonodárná iniciativa našich poslanců Milady Halíkové a Miroslava Opálky, sněmovní tisk 631/2009, návrh zákona o nájemném z bytů a jeho sjednávání, který řeší sjednávání výše nájemného i plnění služeb spojených s bydlením, neprošla schvalovacím procesem ve sněmovně. Především je to vinou poslanců za ČSSD, kteří dali přednost taktice při představě mimořádných voleb před zájmy velké části občanů, zejména sociálně slabších.
Další zákonodárné iniciativy jsou předmětem jednání Poslanecké sněmovny PČR,  ať se jedná o další iniciativu poslanců KSČM, nebo iniciativy poslanců ČSSD nebo senátorů, ale jejich vyhlídky nejsou příliš povzbudivé s ohledem na nesourodý přístup k problematice jak poslanců KSČM a ČSSD, tak především kvůli arogantnímu přístupu koalice k jakýmkoliv návrhům opozice, KSČM zejména.
Město Brno má – pokud se týká jednostranného zvyšování nájemného podle zákona č. 107/2006 Sb., v platném znění, - ještě dva roky, aby se připravilo na vstup do režimu dosud nevymezeného zákonem, kdy výše nájemného bude předmětem dvoustranného sjednávání a – v případě nesouhlasu jedné ze stran – rozhodování soudem. Soud však obecně není „cenovým orgánem“ a jeho rozhodování bude problematické a nebude precedentní. Většina území ČR do té doby vyzkouší tuto novou situaci, pro kterou Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje tzv. „cenovou mapu místně obvyklého nájemného“. Jedním z nedostatků této cenové mapy bude zřejmě to, že nadále nebude posuzována kvalita bytu, protože vyšším kritériem stále zůstává spíše lokalita. Rovněž pořizovací náklady na vybudování bytu zůstávají stále nepoužívanou hodnotou.
Zakázku zpracovat „Cenovou mapu ČR nájemného z bytu“ obdržela brněnská společnost Institut regionálních informací (IRI), s.r.o., Beethovenova 4, Brno. Přestože dosavadní výstupy této firmy nejsou pro nájemníky nikterak povzbudivé, není špatnou správou, že se jedná o spolupráci a konzultacích se Sdružením nájemníků ČR, takže i KR SON v Brně bude mít poměrně schůdný přístup k informacím, příp. i nějaký vliv na řešení této cenové kategorizace.

II. Chystá se nový občanský zákoník

Nový Občanský zákoník z dílny Ministerstva spravedlnosti by měl zasáhnout do bytové problematiky několika svými ustanoveními:

  • tříměsíční výpovědní lhůta z bytu; pokud ji majitel zdůvodní, že byt potřebuje pro sebe nebo pro příbuzného, a přesto byt zůstane prázdný, bude muset vzít nájemníka zpět a nebo mu zaplatit škodu
  • výpověď nájemníkovi, který se vůči majiteli dopustí trestného činu (např. napadne jeho nebo rodinu či se dopustí v domě třeba krádeže)
  • zdravotně postižený nájemník bude moci po majiteli chtít, aby mu byt přestavěl na bezbariérový
  • nájemník bytu bude muset majiteli nahlásit i dlouhodobou návštěvu; nebude tak možné nastěhovat si do bytu např. vnuka, který by pak po smrti prarodiče uplatňoval nárok na pokračování nájemní smlouvy; bude moci zůstat v bytu dva roky, pak se musí domluvit na nové smlouvě, nebo odejít
  • vlastnictví bytu bude automaticky zahrnovat i spoluvlastnictví domu, respektive vlastnický podíl na společných částech domu (podle hodnoty bytu)

Nový Občanský zákoník má také vést ke zrušení některých tzv. zvláštních zákonů, což se v oblasti bydlení má týkat zákona o vlastnictví bytů.

III. Bytová politika města Brna

V městě Brně je evidováno – dle BO MMB k 31.12.2008 - celkem 165 366 bytů, z toho 38 970 bytů ve vlastnictví města (24%), 21 945 bytů ve vlastnictví družstev Svazu českých a moravských bytových družstev (13%) a 104 451 bytů jiných vlastníků (63%).
V roce 2008 bylo novou výstavbou zahájeno 775 bytových jednotek, rozestavěno 4 476 b.j. a dokončeno 1 805 b.j.  Od roku 1995 bylo využito 1 491,6 mil Kč státní dotace, v tom město  426,0 mil Kč.
Od počátku prodeje v roce 1996 bylo nabídnuto 1 345 obecních bytových domů, prodáno a uhrazeno 1 024 bytových domů s 13 367 byty. V rámci doprodeje jednotlivých bytů bylo prodáno 3 067 bytů.
Na regeneraci bytových domů bylo z Fondu rozvoje bydlení poskytnuto 34,4 mil Kč v půjčkách a z Fondu bytové výstavby tvořeného prostředky z prodeje obecních bytových domů , bytů a nebytových prostor poskytnuto 64,1 mil Kč podle podmínek Statut FBV.
Na úrovni Jihomoravského kraje bylo rozhodnuto o přijetí úvěru Evropské investiční banky a orientaci části úvěru ve výši cca 750 mil. Kč na vytvoření 100 míst pro seniory v každém okrese : Domovy pro seniory Zastávka a Brno, Tomešova (rekonstrukce), Bučovice, Hustopeče, Miroslav, Újezd u Brna a Ivančice (nová výstavba) a Středisko pro seniory Blansko (rozšíření).
Opakovaně uvádím vývoj „Bytové politiky města Brna“ od roku 1994, kdy se začaly systematicky řešit zásady nakládání s obecními byty, a na kterém jsme se nepřehlédnutelně podíleli.

  • Zastupitelstvem města Brna byly přijaty vyhlášky č. 3/1996 – „o pravidlech prodeje domů, bytů a nebytových prostor v těchto domech  z vlastnictví města Brna do vlastnictví právnických a fyzických osob“ a č. 4/1996 – „o pronájmu bytů v domech v majetku města Brna a o podmínkách zajišťování bytové náhrady“. Přestože obě tyto vyhlášky byly postupně zrušeny, jejich obsahově shodnými náhradami jsou příslušná pravidla. Neoddiskutovatelnou výhodou je tehdejší schválení „Seznamu domů doporučených k prodeji“ a „Seznamu domů nedoporučených k prodeji“ s tím, že tyto domy si město ponechá nejméně 15 let.  Přestože na základě různých iniciativ dochází k dílčím přesunům mezi těmito seznamy, zůstává jejich existence zárukou stability obecního bytového fondu města Brna, protože je tím nepřímo určen objem bytového fondu na území města Brna pro bytovou politiku města. Výsledek je znehodnocen absencí základních kritérií pro tvorbu těchto seznamů, takže o výsledku „rozhodovali“ starostové (srovnání Brno-Bohunice, Brno-sever, Brno-Bystrc apod.). Výhodou je, že od přijetí vyhlášky města Brna č.3/1996 svoji bytovou politiku zásadně nemění a tato je stabilizačním prvkem pro občany města. Součástí bytové politiky města musí nadále být vůle ponechat si určitý rozsah obecního bytového fondu, který je dnes definován v seznamu bytových domů.
  • Od roku 1997 pracuje město Brno s postupně aktualizovaným Generelem bydlení města Brna a s navazující Strategií bydlení města Brna  (od roku 2001, aktualizovanou v říjnu 2009). Tento dokument byl podroben připomínkovému řízení, na kterém se podílely městské části i různé organizace, včetně Sdružení nájemníků. Přestože jsem poskytnul tyto materiály včas našim zastupitelům městských částí, neobdržel jsem pro svá jednání žádné jejich podněty.
  • Samostatnou kapitolou jsou Půjčky z Fondu rozvoje bydlení města Brna na opravy a modernizaci obytných domů, které jsou definovány příslušnými pravidly.
  • Nedostatkem Pravidel pronájmu bytů v domech v majetku statutárního města Brna a podmínek zajišťování bytové náhrady je rovněž široká volnost městských částí umožňující projevy odlišných sociálních přístupů. Zásadní vadou pravidel je omezení žadatelů o pronájem obecního bytu pouze na jednu městskou část. Dalším asociálním krokem je na úrovni některých městských částí požadování úhrady dluhů včetně příslušenství, váznoucích na obecních bytech, jako podmínky přidělení bytu do nájmu. Letošní novinku „na trhu“ ve formě zavedení kategorií „sociálních bytů“ a „bytů startovacích“ plně podporuji, protože se tím město zapojuje do řešení základní kapitoly sociální politiky: zajištění sociálních podmínek pro uplatnění práva na bydlení.
  • Pravidla prodeje domů, bytů a nebytových prostor v těchto domech včetně pozemků z vlastnictví města Brna do vlastnictví právnických a fyzických osob byla rozhodnutím zastupitelstva aktualizována v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie. Tehdejší vedení města (zejména ODS) s odkazem na podmínky veřejné podpory (de minimis) zastavilo prodeje a pokusilo se přejít na plně tržní způsob prodeje. Naštěstí to neprošlo a spolu s dalšími faktory od té doby ztratila ODS rozhodující roli ve městě a i v roce 2010 se sice vrátila do vedení města, ale ve slabším postavení. Nová Pravidla (platná od 1.11.2007) reagují na podmínky Evropské komise o veřejné podpoře přechodem z tzv. ceny výnosové (podle výše nájemného) na tzv. cenu obvyklou (stanovenou znaleckými posudky). Při schvalování nových Pravidel bylo deklarováno zvýšení ceny v průměru o 10%, realita však byla výrazně odlišná. I po přehodnocení stanovení cen na můj podnět, po snížení přepočtu ceny obvyklé na tzv. cenu výchozí na 50%, pohybují se nové ceny (6 – 12 tisíc Kč/m2) na úrovni přesahující dvojnásobek cen  stanovených podle původních Pravidel. Nadále však mají Pravidla několik významných výhod :
    • prodávají se byty (kde není stoprocentní vlastnictví města) a bytové domy včetně pozemků výlučně nájemcům bytů a nebytových prostor (doporučoval jsem nájemce nebytových prostor do prodeje nezahrnovat)
    • na straně kupujících je nadpoloviční většina nájemců (v případech podléhající limitům veřejné podpory většina 80%)
    • mezi první a druhou nabídkou města je záruka období tří let, pokud neprojeví zájem nájemníci o dřívější termín
    • cena výchozí činí 50% ceny bytového domu s pozemky (resp. 70% ceny samostatného bytu)  připadající na byty a 100% ceny připadající na nebytové prostory
    • čtyřicet procent uhrazené ceny bytového domu vrátí město během následujících tří let na úhradu oprav schválených podle Statutu fondu bytové výstavby, financovaného z prodeje a zajišťujícího prostředky na zkvalitnění bydlení
    • v případech podléhajících limitům veřejné podpory se uplatňuje závazek kupujících převést do šesti měsíců byty svým členům (právnická osoba zůstane vlastníkem zbytku nájemních bytů v rozsahu maximálně 20% nemovitosti).
      • Jednostranné zvyšování nájemného je v pravomoci příslušných rad (RMB a RMČ podle svěření), které opět uplatňují odlišné principy. I v případech, kdy bylo rozhodnuto nevyužít plný rozsah pro navýšení, zůstává hrozba „dorovnání“ při posledním zvýšení  podle zákona 107/2006 Sb. Pro tento účel jsem navrhnul, aby byla sjednána politická dohoda města a městských částí, která by umožnila zastupitelstvu města Brna stanovit cílové nájemné pro obecní byty města Brna, které by pak uplatňovaly příslušné rady při rozhodování v dalších letech (do roku 2012). Návrh, zveřejněný i v Brněnském Metropolitanu, řeší jako cílové nájemné pro standardní byty na úrovni 3,5% (místo 5%) ceny základní a pro byty se sníženou kvalitou na úrovni 2,5% (místo 4,5%) ceny základní (nová relace cen podle kvality). Ze strany vedení města k tomu dosud není odvaha, uvidíme jak se na to bude dívat nové vedení města nebo nový Sněm starostů.
      • Nová bytová výstavba byla před lety z úrovně města Brna řešena především podporou soukromých investorů, protože město mohlo dosáhnout na statní podporu. Takto existuje řada bytových domů v družstevním vlastnictví, s podílem města, které přejdou do vlastnictví uživatelů po dvaceti letech od kolaudace stavby. Bytový odbor eviduje Centrální registr lokalit pro bytovou výstavbu dle Územního plánu města Brna a orientuje se na výstavbu Domů s pečovatelskou službou. Cestou nové bytové výstavby jde i pořizování tzv. „startovacích bytů“.
      • Další budování nových bytů postihují Pravidla pro budování bytových a nebytových jednotek v půdních prostorách v domech v majetku města Brna schválená v září loňského roku. Příslibem pro budování zařízení pro seniory je jednání Jihomoravského kraje s Evropskou investiční bankou o poskytnutí úvěru 2 mld. Kč, v jehož projektech má být 100 míst pro každý okres (Brno nevyjímaje).

Nelze přistoupit na výprodej obecních bytů města Brna jako v městské části Brno-Bohunice, kde se odstřihli od odpovědnosti za bytovou politiku a přenechali ji městu a ostatním městským částem. Není to „zapojení občanů, kteří si mohou dovolit pronajatý byt výhodně koupit“. Především bytové domy nebo jejich celky určené k prodeji nejsou užívány pouze takto sociálně silnými nájemníky a s prodejem se „svezou“ i ti, kteří na získání bytu do majetku nemají. Většinou se snaží sebrat veškeré zdroje na získání vlastnického práva k bytu (dochází k němu až v dalších krocích, protože město poměry jednotek v domě nedefinuje) nebo trnou v obavách, jak s nimi naloží nový vlastník z hlediska nájemného, udržení v bytě nebo „atraktivní“ cenou při pozdějším prodeji.
Debaty o „nesporných výhodách regulovaného nájemného“ jsou mimo realitu v době, kdy se nájemné nadále označované za regulované pohybuje nad hranicí ekonomicky zdůvodnitelnou. Cílové nájemné stanovené na úrovni 5% (či 4,5%) nevěrohodně započtených základních cen bytu podle katastrálních území není dáno věcným stavem (skutečně na úrovni asi 3,2%), ale je politickým rozhodnutím. Nájemníci, kteří řeší jak uhradit každoročně zvyšované nájemné podle zákona 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, již nejsou zvýhodňováni vůbec. Nejistota z vývoje nájemného (cílové nájemné vzrostlo v Brně od roku 2006 o 40% bez ohledu na současný cenový trend v oblasti nemovitostí)  žene nájemníky do rizik spojených s vyčerpáním finančních zdrojů na získání bytu do vlastnictví a s ekonomickým tlakem silnějších vlastníků bytů v příslušném společenství vlastníků jednotek (SVJ). Politický útok na „přežitá“ bytová družstva korunovaný i jejich zařazením mezi obchodní společnosti je další vizitkou „oduševnělosti“ naší společnosti. Proto je namístě vytvořit podmínky, aby se nájemníci s dostatečným finančním potenciálem realizovali ve vlastnickém bydlení a pro ostatní byl nájemní prostor zachován a uvolněn. Jak máme řešit sociální aspekty bydlení, když o obecní byty soutěží zájemci ochotní uhradit i 400 tisíc Kč dluhů s příslušenstvím, případně přistoupit na protiprávní požadavek úhrady nákladů na uvedení bytu do uživatelného stavu!
Obec má nástroje, aby dokázala nájemné v bytech odstupňovat, nikoliv na zájmu vyšších příjmů do rozpočtu, ale na principech kvality bytu, kvality lokality, apod. Členění nájemného pouze podle katastrálních území je zcela neopodstatněné. Už také proto, že pro definování těchto cen jednak není dostatek podkladů, jednak jsou tyto podklady zahrnují pouze omezený segment trhu s byty, případně vychází pouze z cen nabídkových, tedy nerealizovaných (realizovatelných?).
Ani zákon o jednostranném zvyšování nájemného majiteli cenu zvyšovat neukládá a nebrání mu cenu snížit. Domnívám se, že lze pracovat s myšlenkou, aby si město obecní byty stanovilo vlastní „cílové nájemné“, a např. s rezervou ve výši max. 70% cílového nájemného stanoveného sdělením Ministerstva pro místní rozvoj pro standardní byty a max. 45% pro byty se sníženou kvalitou (s ohledem na odlišné náklady na pořízení a s cílem cenové motivace zájmu o nižší komfort bydlení).
„Zkušenosti ze zahraničí jsou inspirativní“; stačí se ohlédnout do Rakouska : propracované ohodnocení kvality a vybavení bytu pro stanovení výše nájemného, systematická podpora sociálního bydlení a další inspirativní parametry bytové politiky. V České republice bude za současných politických podmínek problém prosadit potřebné zákony tak, aby byly „šetrné sociálně“ (nikoliv jen rozpočtově).

IV. Závěry

Nadále trvá potřeba vytvoření rozvojových a sociálních nástrojů bytové politiky města Brna, Jihomoravského kraje i České republiky :

    • Přijmout zákon o sjednávání nájemného, který bude řešit vztahy majitelů a nájemníků a tím ukončit působnost zákona 107/2006 Sb.
    • Přijmout zákon o sociálním bydlení
    • Právně zakotvit odpovědnost obcí a případně krajů za bytovou politiku
    • Sjednotit bytovou politiku města Brna – vymezit prostor pro subjektivní vlivy vedení městských částí (riziko omezení dosavadních sociálně jednajících městských částí)
    • Spolu s celoměstským registrem umožnit podávání žádostí o nájemní byty bez omezení na jednu městskou část
    • Vypustit úhradu dluhů váznoucích na obecních bytech nebo nákladů na uvedení bytu do stavu vhodného k užívání z podmínek přidělení obecního bytu do nájmu
    • Důsledněji zamezit využívání prostředků z nájemného mimo oblast bydlení (VHČ – bytové hospodářství)
    • Stvrdit rozsah obecního bytového fondu města Brna na úrovni cca 20% celkového bytového fondu na území města Brna jako limit realizovaných prodejů
    • Magistrát města Brna přimět k pomoci při řešení bytových problémů nájemníků v soukromých domech
    • Dořešit aktivní politiku bytové výstavby obecních bytů (startovací byty) orientovanou na mladé rodiny
    • Vytvořit prostor pro řešení bytových problémů seniorů, a to nejen v obecních bytech.

nesmí nám chybět odvaha
k vlastní celoměstsky jednotné bytové politice v podmínkách prodeje, pronajímání i stanovení výše nájemného, ani
k rozvoji obecního bytového fondu.

Ing. Pavel Březa,
člen Zastupitelstva města Brna
předseda KO SON v Brně

 

Pozn.: V textu uvedené dokumenty města Brna jsou na www.brno.cz .


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 25. 02. 2011 | 2423 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.