Ohlédnutí za akcemi ...

Cena za osvobození Brna – tisíce mrtvých

BRNO – Pietní vzpomínku na hrdiny, kteří přišli o život při osvobození hlavního města Moravy 26. dubna 1945, uspořádala včera Jihomoravská krajská rada Česko-ruské společnosti.

Hold jejich odkazu vzdali u Památníku padlých vojáků 2. ukrajinského frontu a rumunské armády na Ústředním hřbitově v Brně představitelé brněnské městské organizace KSČM, Levicového klubu žen Dobromysl, Klubu českého pohraničí, Vlasteneckého sdružení antifašistů, Občanského sdružení ochrana památníků osvoboditelů Brna v r. 1945 a další oficiální činitelé společně s občany. Stovky účastníků piety na Čestném pohřebišti si mj. vyslechly rozkaz J. V. Stalina číslo 345 z 26. dubna 1945 k osvobození Brna.

Tajemník Generálního konzulátu Ruské federace v Brně Alexej Kolmakov ve svém projevu připomněl, že cena za osvobození hlavního města Moravy byla obrovská – tisíce mrtvých. Dnes zvedají hlavy nové nacistické organizace. Proto je důležité pořádat tyto vzpomínkové akty a připomínky odkazů druhé světové války novým generacím. Je nutné dbát i o pravdivý výklad druhé světové války. Kolmakov též poděkoval těm, kteří pečují o hroby sovětské armády.

Předseda Městského výboru KSČM v Brně Ladislav Býček ocenil, že péče o Čestné pohřebiště sovětské a rumunské armády na ústředním hřbitově je příkladná. »Naopak někteří brněnští zastupitelé – jako Pelán, Ander, Onderka - jednají opačně, a je politováníhodné, jak se chovají k památce a hromadným válečným hrobům sovětských vojáků,« podtrhl Ladislav Býček.
V učebnicích dějepisu se dnes mladí už nedovědí, že město Brno a jihozápadní Morava byly osvobozeny od německé okupace při Bratislavsko-brněnské operaci vojsk 2. ukrajinského frontu, v jehož sestavě bojovala 1. a 4. rumunská královská armáda. Velitelem tohoto uskupení byl maršál Sovětského svazu Rodion J. Malinovskij. Hlavní část Brna osvobodila jeho vojska 26. dubna 1945. Na předměstích Královo Pole, Medlánky, Řečkovice a v Ivančicích utichla fronta až 5. května 1945.

Na Čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně je pochováno 3649 vojáků 2. ukrajinského frontu a v případě nalezení dalších hrobů se jejich počet stále zvyšuje. Mimo Ústřední hřbitov odpočívá v Brně na pohřebištích v Jundrově sedm vojáků, v Komíně 140, v Králově Poli 326, v Novém Lískovce 66, v Řečkovicích 106 a v Žebětíně 29 Rudoarmějců. V Jihomoravském kraji přišlo v bojích s fašisty o život a je pohřbeno 10 361 sovětských vojáků a 1501 vojáků rumunské královské armády.

Odhady válečných ztrát za 2. světové války jsou 360 000 občanů ČSR (včetně občanů Podkarpatské Rusi), 405 000 občanů USA, 375 000 občanů Velké Británie atd. Válka způsobila národům SSSR přes 27 milionů ztracených lidských životů, z toho bylo 14,5 milionu vojáků. Německých vojáků padlo na frontách na sedm milionů, z toho 25 procent na západní a 75 procent na východní frontě.

Pietní akt u památníku Rudé armády v Brně-Králově Poli, který je zmíněným zastupitelům trnem v oku, se koná dnes od 15 hodin.
27. dubna 2010, (vž)


| Autor: MěV KSČM Brno | Vydáno dne 29. 04. 2010 | 3983 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

(c) Mětský výbor KSČM Brno 2009 - 2017. Objednatel: KSČM, zhotovitel: KSČM.
Šíření textových a obrazových materiálů možné pouze s výslovným svolením Městského výboru KSČM Brno. Stránky využívají redakční systém phpRS.