Počet dokončených bytů ročně je poloviční, náklady na bydlení i ceny bytů jsou již nedostupné a lichvářské.
Potraviny a bydlení jsou nejdůležitějšími životními potřebami lidstva. K největším problémům patřilo v celé historii bydlení. Je to spojeno s velkými jednorázovými investičními náklady a samozřejmě komerční činnost v této oblasti poskytuje obrovské zisky. Bydlet se nějak musí, a proto je to často předmětem spekulací i lichvy. Tak je tomu i dnes, v době dvacet let po obnově kapitalismu.
Bydlení je drahé
Bydlení se u nás stalo velkým byznysem. V době socialismu se postavilo rekordní množství bytů. Většina obyvatelstva dnes bydlí v bytech postavených za 40 let socialismu u nás. Většina bytů byla ve státním a družstevním vlastnictví (výrazně podporovaném státem). Náklady na výstavbu jednoho metru čtverečního byly kolem 2,5 tisíce korun. Dnes je to zhruba desetkrát více. Průměrné mzdy jsou vyšší pouze šestapůlkrát, ale dvě třetiny zaměstnanců má podprůměrné mzdy. Nájemné, o něco více než dvě koruny za metr čtvereční měsíčně, vzrostlo v průměru asi dvacetinásobně, ve velkých městech je tržní nájemné až 50 i vícekrát vyšší než před dvaceti lety. Výrazně vzrostly i ostatní náklady na bydlení, zejména v posledních letech. Regulované nájemné se ročně zvyšuje v průměru až o 30 procent. Náklady na teplo a energie rostou ročně o 10 až 20 procent.
Náklady na bydlení tvoří v průměru kolem 30 procent všech výdajů obyvatelstva. U sociálně slabší většiny je to však 50 až 80 procent životních nákladů. Jde zejména o důchodce a rodiny s dětmi a nízkými příjmy. Je to důsledek toho, že stát i obce zbrkle zprivatizovaly byty, a nové nájemní byty, zejména tzv. sociální byty za neziskové nájemné, se prakticky nestaví. Proto je dnes základním úkolem zvýšit výstavbu bytů ve struktuře požadované obyvatelstvem.
Bytů se staví málo
V období socialismu se průměrně ročně stavělo asi 55 – 60 tisíc bytů. V některých letech to na území dnešní ČR bylo až 80 – 90 tisíc bytů. V roce 1989 bylo dokončeno 55 tisíc bytů. Po obnovení kapitalismu u nás začal počet bytů prudce klesat, až na necelých 13 tisíc bytů v roce 1995. Poté nastal pomalý růst počtu ročně dokončených bytů a až po roce 2004 počet dokončených bytů ročně překročil 30 tisíc. V souvislosti se světovou ekonomickou krizí však výstavba bytů opět klesla a v roce 2009 bylo dokončeno 38 tisíc bytů. Tento nepříznivý vývoj pokračuje i v tomto roce. V prvním čtvrtletí tohoto roku se snížil počet dokončených bytů meziročně o 1,2 procenta a činil 9190 bytů. Počet zahájených bytů však v prvním čtvrtletí klesl meziročně o 21 procent a dosáhl hodnoty pouze 6272 bytů. Zejména se snížil počet bytů zahájených v bytových domech (o 35 procent). To signalizuje, že v tomto i v příštích letech musíme očekávat další výrazný pokles dokončených bytů.
Nevhodná struktura nových bytů
Struktura nové bytové výstavby zásadně neodpovídá požadavkům většiny obyvatelstva. Zhruba polovina dokončených bytů je v rodinných domech. Jsou to byty největší. Průměrná užitková plocha bytů byla v minulém roce 105 metrů čtverečních. V rodinných domcích to bylo 136 metrů čtverečních, u bytů v obytných domech 69 metrů. Podobné jsou i pořizovací ceny (ceny výstavby). V rodinném domku pořizovací cena v minulém roce činila 3,1 milionu korun. V bytovém domě stál jeden byt dva miliony korun (v průměru). Jde o ceny výstavby. Tržní ceny (prodeje) jsou až několikanásobně vyšší.
Uvedená čísla dokazují, že současný počet i struktura bytové výstavby vůbec neodpovídá potřebám. Jaké je řešení?
Výstavba sociálních bytů
Chybí hlavně startovací byty pro mladé rodiny a sociální (menší) byty pro jednotlivce nebo dvě osoby (zejména pro starší občany). Tedy menší byty v bytových domech, které by měla stavět družstva s podporou státu a obce. Podle mého názoru musí mít obce dostatečný počet bytů, aby mohly řešit sociální potřeby občanů. Nájemné v těchto bytech by mělo být neziskové a nemělo by v současné době činit ve městech více než 50 korun za metr čtvereční. Těchto bytů by se mělo začít stavět alespoň 10 – 15 tisíc ročně. Druhou cestou je rekonstrukcí a úpravami vytvořit podobné byty ve stávajícím bytovém fondu, který obce mají nebo by si jej měly pořídit. Starost samosprávy o bytové potřeby občanů je samozřejmostí ve všech společenských formacích. Tedy i za kapitalismu.
11. května 2010, Václav VĚRTELÁŘ
