Zájem o prázdné městské byty těžko zvětší

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: Život a dění v Brně, Vydáno dne: 20. 01. 2014

BRNO – Okamžitou registraci žadatelů o byt zavedl Úřad Městské části Brno – střed. Ustoupil od shromažďování spousty dokumentů, jejichž shánění po úřadech trvalo žadateli o byt týdny. Bytový odbor MČ chtěl donedávna přinést občanem v souladu s pravidly např. potvrzení o zaměstnání, o příjmech, bankovní výpisy, náhledy do katastru nemovitostí a mnoho dalších dokladů.

Místostarosta této městské části Brna s 65 000 obyvateli Pavel Sázavský informoval, že dnes stačí pouhá přihláška formou čestného prohlášení. Zjednodušená registrace přinesla zrychlení zařazení do evidence žadatelů o byt i úbytek administrativy.

V této městské části je asi 490 prázdných obecních bytů. Šedesát z nich je v programu jejich důkladné renovace a modernizace v lokalitě sociálně vyloučených, zvané Bronx v okolí ulic Bratislavská a Cejl, dalších 30 bytů radnice nabízí ve svých úředních vývěskách a 400 bytů má v běžné nabídce. Dle Sázavského se nedaří obsadit velké dost drahé nájemní byty se 150 či 180 metry čtverečními obytné plochy ve středu Brna. V rámci spolupráce radnice Brna – střed s vysokými školami je chce nabídnout studentům, kteří po absolvování VŠ chtějí zůstat v Brně.

Sedmadvacetiletý zastupitel MČ Brna – střed za KSČM Jiří Hráček řekl, že tento krok vedení MČ Brno-střed působí pěkně, ale neřeší problém. »Osobně jsem rád, že pro občany naší městské části ubylo v procesu žádosti o příděl obecního bytu byrokracie. Ale reálně se zájem o prázdné městské byty, nejen o velké, v centru města těžko zvětší. Pan Sázavský správně zmínil, že jednou z hlavních překážek je vysoké nájemné v často dlouho opuštěných bytech. Ale uvědomme si, kdo za to může?«

Hráček zdůraznil, že zastupitelský klub KSČM na radnici Brna – střed hlasoval vždy jako jediný proti zvyšování nájemného. Naopak koalice ODS a ČSSD s ostatními opozičními stranami byla pokaždé pro tento nerozumný krok. Pro běžného občana je nepředstavitelné, aby za pouhý nájem musel platit přes deset tisíc korun měsíčně. A to za bydlení v často neudržovaném bytě, o který se radnice městské části nestará a ponechává ho v dezolátním stavu.  »Takových městských bytů není málo. Na jejich stav si občané stále stěžují a já se jim nedivím. Není tedy divu, že střed Brna se postupně vylidňuje a že lidé se stěhují do okolních městských částí,« uvedl Hráček.

Pokračoval slovy: »Nápad, že se tyto byty nabídnou studentům, kteří by zde po absolvování VŠ chtěli zůstat, se mi zdá být nedomyšlený. V době studia kdy v takovém bytě může bydlet i několik mladých lidí, kteří se společně na nájem složí, to může určitým způsobem fungovat. Většina studentů totiž chodí na brigády nebo dostávají peníze od rodičů. Avšak po vystudování VŠ, kdy velká část z nich skončí na podpoře od pracovního úřadu bez možnosti najít uplatnění ve svém oboru, si něco podobného nemůže dovolit a musí hledat levnější bydlení jinde. Řešením by bylo vypracovat funkční koncepci bytové politiky městské části a hlavně výrazně snížit nájemné v obecních bytech tak, aby bylo přijatelné pro mladé lidi, mladé rodiny i seniory.«

(vž)