Duha č.3/2013 (srpen)

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: KRÁLOVO POLE, Vydáno dne: 14. 10. 2013

všehochuť výroků a názorů, které jsme přečetli a vybrali k Vaší osobní úvaze, hodnocení, pro zasmání, k pláči i vzteku. „Mluvit pravdu má neobyčejné výhody, člověk si nemusí pamatovat co kdy řekl“. (Maurice Chevalier)

Nemohu se ztotožnit s tvrzením, že Jana Nagyová, když domlouvala výměnu funkcí rebelujících poslanců za vlivná místa v polostátních podnicích, jednala jako soukromá osoba, což nyní tvrdí obhajoba. Judikát federálního Ústavního soudu ÚS 31/92 k sousloví „jednání spojená s výkonem funkce prezidenta ČSFR“ zní zhruba takto: prezident jedná vždy jakožto prezident, kromě ryze soukromých úkonů, jakými je uzavření/rozvod manželství či koupě domu. Totéž lze říci o všech ústavních činitelích a úředních osobách, především těch, které zastávají řídící funkce. Jejich postavení, práva a povinnosti jsou s nimi spojená a nemohou si je vysvléci, jak to obyčejně dělávají hadi se svojí kůží. Jsou jimi na golfu, ve vinárně i doma při párty, kde se griluje. Musí si dát značný pozor, s kým se stýkají a je-li kamarád ve vysoké funkci, tak s ním nikdy přátelsky nepovídají pouze o veřejném dění. Pokud dostanou pokyn od nadřízeného, aby něco vyřídili, a cítí, že to není právě košer, mají jen dvě možnosti: provést to a riskovat, že porušují právo, nebo odmítnout  a pak se ctí odejít.

Německý deník Berliner Zeitung konstatoval, že Česko se stává BANÁNOVOU  REPUBLIKOU.Zatímco před rokem 1989 se u nás banány fasovaly jen na Vánoce, nyní se stáváme přímo banánovou velmocí. Je třeba se obávat, že naše politické špičky při jejich známém „citu pro realitu“ tento výrok německého deníku triumfálně prohlásí za důkaz toho, že naše země se úspěšně vyrovnává s komunistickou minulostí. Naše současná „elita“se s minulostí vyrovnává prostě tím, že ji jednoduše obrací naruby. Ze soudů a policie měli v minulém režimu všichni podvodníci strach, ale nyní aby měli spíše strach soudci a policisté. Odvážně pátrat po nepravostech v současnosti znamená riskovat obvinění z ohrožování pověsti naší země v zahraničí. Však také z řad poslanců ODS a koalice zní, že navzdory „pánům v kuklách a pomýleným vyšetřovatelům“ SI NAŠI BANÁNOVOU REPUBLIKU ROZVRACET NEDÁME!!!
Inu, potrefené husy začínají „kejhat“. Uvidíme, zda bude platit přísloví „odvážnému štěstí přeje?!“

„Debata o tom, zda odměna tří poslanců lukrativními posty za podporu vlády vůbec představuje korupci, ukazuje, jak hluboko klesla česká politická kultura a do jak bahnité hloubky klesla, což potvrzuje poslanec a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda výrokem: „Museli bychom politiku zrušit nebo posledních 20 let podat stovky, možná stovky tisíc žalob, pokud se počítají obce a regiony!“(The Economist)

Je paradox: některá česká média, která ještě před týdnem tleskala nesmlouvavým policistům a prokurátorům, se teď starostlivě ptají, zda zásah komand v kuklách byl přiměřený“ (Německá televize)

„Vláda to přežije, zatím je to slabý čaj“ K. Schwarzernberg po propuknutí skandálu.
Morálka pravice ztratila schopnost integrovat společnost a naopak ji mnohdy rozděluje nesmiřitelnými konflikty.

„Nominací Němcové na premiérku jsme TOP 09 zaskočili víc, než si mysleli.“(M. Kuba)

Martin Kuba a vedení ODS se rozhodnutím schovat se pod sukně Miroslavy Němcové zachovali jako podstatná část poslanců, kteří nemají šanci být znovu zvoleni: vydržet ve vedoucích funkcích v ODS do příštího volebního sněmu. Jeho delegáti jim přece nemohou nepřipomenout, že se vyhnuli riziku v krizi přijmout politickou odpovědnost a vehnali do přání dál vládnout exekutivně nepřipravenou už pomalu věčnou poslankyni. Odváží se M. Kuba po takovém rozhodnutí postavit do čela strany? Delegáti ho mohou zvolit ze zoufalství, nebo z personální vyprahlosti. Těžko někdo do té doby zapomene, že se mu připomínal hlubocký kmotr, a různé vazby nezapomenou ani Pavlu Blažkovi a Tomáši „Key Investmen“ Chalupovi.

Dokud byla ODS v kondici, Miroslavu Němcovou držela mimo exekutivu. Třeba aby pragmatickým hochům nekazila kšefty. A když kritizovala trafiky pro poslanecké rebely, kteří teď sedí v chládku, vyslechla od spolustraníků spoustu nepěkných slov. Dnes je jim dobrá. PROČ? Že se nepaktuje s kmotry? Anebo je zbytek ODS natolik prolezlý korupcí? Poptávka však není po žvanilech s klientelistickými vazbami, nýbrž po vůdcích čistých.

Těsně po výpovědi na policii ve věci exposlanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy, prohlásil ministr Kalousek, že jediný problém zmíněných politiků ODS vidí v tom, že neodešli po složení mandátů na pracovní úřad, ale rozhodli se pracovat. Tím, že je před úřadem práce zachránil, ušetřil daňovým poplatníkům nemalé peníze. Pokusme se spočítat , kolik státu ušetřil, pokud dva špičkové experty uchránil před pracákem: od poslaneckého příjmu (zhruba 70 tisíc čistého měsíčně) by se odvíjela podpora v nezaměstnanosti - 14 157 Kč měsíčně. Ministr se iniciativně postaral o dva zdatné, všehoschopné, výkonné a potenciálně nezaměstnané a ušetřil tím státní pokladně téměř 200 tisíc korun.
Tuto částku bude nutné zohlednit ve složence, kterou bude nepochybně rozesílat občanům v rámci příští předvolební kampaně. V roce 2010 nás informoval, že každý včetně kojenců dlužíme 120 tisíc Kč. Za tři roky Nečasovy vlády „rozpočtové odpovědnosti a boje s korupcí“ stoupl státní dluh na 1 715 miliard korun. Každý z nás dluží již více než 160 tisíc Kč. Za impozantní růst dluhu nemůže, byl pouhým ministrem financí. Svou starostí o dva špičkové odborníky však prokazatelně ušetřil každému z nás včetně kojenců 2 (slovy dva) haléře. Tuto ušetřenou částku bude nutné odečíst od oněch 40 tisíc Kč, jimiž byl každý z nás v době Kalouskova ministrování nově zadlužen! Velmi pádné, přesvědčivé alibi??

„Já jsem proti politickému kšeftování, proto jsem velice ocenil tu poslední akci policie a státního zastupitelství. K obavám některých politiků z nepřiměřeného zásahu se nechci ptát, zda to nejsou ti politici, kteří mají strach, že i na ně dojde.“ (prezident M. Zeman)

„To, že nás chce prezident vykopnout, bylo již delší dobu jasné. Pokud my budeme mít ve Sněmovně většinu poslanců a on nám řekne, že ho většina nezajímá, že jmenuje vlastní vládu a my ať jdeme do háje, tak to bude zvláštní přístup k parlamentním demokratickým zásadám. Vypadá to, že ve vládě budou všichni kromě legitimních politických zástupců, kteří byli za tímto účelem zvoleni do parlamentu. Poté bychom se přiblížili ke korporativistickému státu.“ (Karel Schwarzenberg)

Pokud má fungovat taková vláda jen několik měsíců, tak si nemyslím, že by se jednalo o nějaké nebezpečí pro demokratický režim. A kdybychom chtěli pana Schwarzenberga chytat za slovo, možná bychom mu měli připomenout úlohu pana Drábka v jeho vládě. Obrátíme-li to naruby, tak na něj se to také vztahuje. Když se exprezident Hospodářské komory stane ministrem, ministrem práce a sociálních věcí, takže z něj udělali kozla zahradníkem, tak to také svědčí o určitém korporativismu“. (Jiří Pehe)

Poslanci a poslankyně typu Karolíny Peake budou mít nyní bezesné noci. O vládní křesla přijdou v každém případě. Zároveň velmi dobře vědí, že po volbách se budou muset živit jinými mimořádnými schopnostmi, protože na ty politické jim už podruhé nikdo neskočí.
V první fázi od nich uslyšíme, že raději rozpustí parlament, než aby umožnili prezidentovi diktovat, kdo bude vládnout. Jako obvykle je s menším zpožděním napadne, že bez poslaneckého mandátu už pro ně nic nebude jako dřív. Předčasný návrat k občanskému povolání by byl pro ně těžkou finanční újmou.

„Na jednání s prezidentem republiky jako zástupci KSČM navrhneme, aby neakceptoval Miroslavu Němcovou jako kandidátku na premiéra, protože není kandidátem vhodným nikoliv pouze proto, že ODS se propadla v preferencích, ale proto, že výrazným způsobem přispěla k rozdělování společnosti a je její odpovědností, jakým způsobem fungovala Poslanecká sněmovna. Je předsedkyní Sněmovny, která se uchýlila k porušení principu poměrného zastoupení, k převálcování návrhů opozice, které byly předtím běžně v programu nejen navrženy, ale také i projednány. Mám na mysli nejen odsouvání návrhů,    
které jsme přes rok nemohli projednat, přestože je poslanecký klub KSČM navrhl, či pro další důvody.
Vláda pravice ve svých 118 hlasech (protože ji podpořily populistické Věci veřejné) se začala chovat tak arogantně, že zrušila všechna pravidla, která podle Ústavy ČR a podle zvyklostí do té doby platila. Za ty tři roky přes stávky a demonstrace v roce 2011, 2012 vláda přehlížela a nebyla ochotna v žádném případě naslouchat tomu, co lidé říkají. Nedbala petic občanů ani návrhů odborů a pohrdala občanskými iniciativami. Krize v ČR dostoupila vrcholu a to jak v politické, tak společenské, tak také v ekonomické rovině. Ekonomická krize je hlubší než v jiných státech EU.“ (Vojtěch Filip)

Naši „strážci parlamentní demokracie“ měli plné ruce práce s ignorováním protestů veřejnosti a s prosazováním reforem na objednávku silou jediného hlasu vypůjčeného od stíhaného poslance. Zbytek času trávili státotvorně opouštěním jednacího sálu při projevech opozice. Postupovali tedy přesně podle pravidel parlamentní demokracie, jak si ji pro své potřeby přizpůsobili! Nyní jsou na nejvyšší míru pobouřeni?!

Podle výsledku šetření CVVM z letošního února je skutečně alarmující,že na pětibodové škále hodnocení je současný politický systém hodnocen občany jako:
- „spíše dobrý“                    pouze 10% občanů
- „ani dobrý, ani špatný“   27%    
- „spíše špatný“                   37%
- „velmi špatný“                  24%

Lidé, kteří by systém označili za „velmi dobrý“ se ve výběru statisticky měřitelným způsobem nevyskytli a 2% občanů na otázku odpověděli, že nevědí. V tomto kontextu je naprosto šílená představa, že příští vláda by měla být prolongací vládního status quo jen s výměnou premiéra. Pokud by totiž představitelé vládní koalice měli v těle jen špetku soudnosti a smyslu pro odpovědnost, pokud jde o udržování elementární důvěry v politický režim a systém reprezentativní demokracie, k předčasným volbám bychom šli nejpozději u ž před  rokem, protože by sami dobrovolně hodili ručník do ringu a odhlasovali rozpuštění Sněmovny i bez „nápovědy“ ze strany opozice! Pokud by Miloš Zeman jmenoval Miroslavu Němcovou jako premiérku, v podstatě by tím popřel svůj mandát získaný od voličů, kteří si nepřejí nic jiného než konec vlády stávající trojkoalice a předčasné volby.
Důvěra dosluhující koaliční vládě se již druhým rokem pohybuje na historicky nejnižší úrovni, jaká nebyla zaznamenána ani v čase kulminace vnitropolitických či vládních krizí. Podobně mizerně je na tom i Poslanecká sněmovna, o kterou se staronová koaliční „Nečasova vláda bez Nečase“ měla opřít!

Asi nikoho nepřekvapí hysterické výlevy současné koalice, kdy je zcela jasné, že by rádi zachovali formát, který vznikl v roce 2010. Patrně nikdo z nich si neuvědomuje, že máme rok 2013 a vůle lidu je zcela odlišná od roku 2010. Popularita a oblíbenost vlády a Poslanecké sněmovny se dá podle průzkumů počítat v jednotkách procent. Je proto docela troufalé, aby koalice znovu žádala mandát.

Prezidentova nevůle umožnit pokračování vlády současné koalice je pochopitelná jak z politického, tak z právního hlediska. V situaci, kdy z předložené či uniknuvší policejní dokumentace vyplývá, že se předseda vlády a jeho spolupracovníci na nejvyšších místech mohli podílet na trestné činnosti, je nutné být obezřetný ve výběru nástupce a není možné spoléhat se jen na dohodu jeho nejbližších. Nelze tedy akceptovat zjednodušující komentáře, které prezidenta a priori viní z pokusu o uchvácení moci. Prezidentův pokus prosadit vládu odborníků tedy není nebezpečný v tom, že by šel proti současné vládní koalici (což není totéž jako proti aktuální parlamentní většině), to však neznamená, že není nebezpečný vůbec.

„Sněmovní většina trojkoalice, která se chlubila 101 v jednu hodinu po poledni, ale neměla ji podle Kalouska ještě v 11 hodin dopoledne, se nejspíš ukáže být pouhou chimérou. Pokud se Rusnokova vláda stane katalyzátorem předčasných voleb, historie jistě ocení rozhodnost postupu prezidenta Miloše Zemana. Kdyby však dala přednost nějaké vlastní agendě, které jsou brzké volby spíše na překážku, dostali bychom se nebezpečně někam jinam.“ (Bohuslav Sobotka)

TOP 09 i ODS ustoupily od příslibu rozpuštění Sněmovny, pokud M.Zeman navrhne svůj vlastní kabinet. Pravici totiž došlo, že vyčkat do května 2014 pro ni bude výhodné. A nemusí jít pouze o zachování poslanecké imunity. ODS se potřebuje otřepat z afér a upadajících volebních preferencí. Jí i TOP 09 se navíc nyní otevírá možnost ujmout se ve Sněmovně před volbami populární role opozice. Protože Rusnokův tým bude sestaven vesměs z levicových jmen a přitom se ale nemusí bát, že by s Rusnokem, kterého dobře znají neoliberálové z ekonomické rady (NERV) i z vedení asociace penzijních fondů, přišla nějaká revoluce. Pravice se tak může pokusit kritikou stmelit svůj dosud se rozutíkavající elektorát.