Kolik největších světových bank vlastní většinu významných firem na světě? Proč mohlo být pro Západ výhodné povzbuzovat revoluce Arabského jara? A proč mají štěstí ti, kteří stačí zemřít do ruku 2040? I na tyto otázky dostali odpověď účastníci dalšího Vratimovského odborného semináře, který se konal ve Frýdku-Místku v sobotu 24.11.2012 na téma „Musí být hůř... ?“
Václav Jumr, bývalý diplomat a člen Komise zahraničně politické strategie ÚV KSČM na začátku svého vystoupení s potěšením poznamenal, že jen na jednom semináři je 4x více lidí, než je členů vládní strany LIDEM. Druhý vystupující za KSČM, europoslanec Jiří Maštálka se zaměřoval na problémy EU a evropské levice. Uvedl, že české ministerstvo financí je hodnoceno jako nejhorší při čerpání peněz z fondů Evropské unie. Za tento rok se nám povedlo vyčerpat jen dvě miliardy korun ze sto miliard, které nám byli přiděleny.
Vrcholem Vratimovského semináře bylo vystoupení profesora Petera Staňka z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd. Napřed nám vlil naději do žil, že dle optimistických scénářů bude krize trvat již jen 8 až 12 let, protože se zatím nic nevyřešilo. Hlavní problém krize vidí v polarizaci příjmů. 25 -30% procent obyvatelstva v Evropské unii je chudých, na druhé straně 3% obyvatelstva EU má v daňových rájích uschováno 75 biliónů euro – hodnotu celosvětové produkce za pět let. Úniky ze stáních rozpočtu jsou značné. Jen v Unii se odhadují roční náklady na korupci 350 miliard euro a do daňových rájů mizí dalších 400 miliard. Vzniklé deficity vlády sanují i půjčkami od organizovaného zločinu, který od začátku krize poskytl do státních rozpočtu bilión dolarů. Bez problému se tak dostávají do oběhu zisky z prodeje zbraní, drog nebo prostituce. Poslední pikošku, tedy specialitu, si nechal do diskuse, kde se zmínil, že 38 miliónů podniků na světě vlastní 1 400 firem. Akcie těchto čtrnácti set firem vlastní 29 bank. A těchto dvacet devět bank bylo na začátku krize na zasedání skupiny G20 označeno za tak velké, že nesmí padnout.
I když vystoupení profesora Staňka moc optimistické nebylo, dává naději na změnu skutečnost, že si ho za svého poradce vybral jak slovenský prezident Gašparovič, tak premiér Fico. I lidi v sále tak nadchnul, že byl vyprovázen s trojitým potleskem.
„Vždy, když vystupuji po profesoru Staňkovi, tak to mám velice těžké,“ začal svoji přednášku známí sociolog profesor Jan Keller. Přes svoji obavu však dostal očekáváním. Věnoval se hlavně analýze proběhlých krajských voleb. Volby dle něj ukázali tři věci: Pravice nemá program, levice zvítězila, protože pravicový voliči nepřišli a mladí odmítají levici i když na ně reformy nejvíce dopadnou. Nejvíc času věnoval rozebíráním třetího důvodu, kdy míní, že pravicový program vyhovuje psychologii jejich věkové skupiny. Mladí berou kolektiv jen pro zábavu, nenapadne je, že by měli společně hájit svá práva. Bojují proti penzistům, ale problémy v důchodovém systému dopadnou největší silou na ně, protože propad v příjmech se očekává mezi lety 2040 – 2060. A oni budou mít tu smůlu, že se toho dožijí a půjdou v těch letech do penze.
Politolog profesor Oskar Krejčí svoji přednášku nazval „Arabské jaro: Chaos jako program“. Řešil v ní důvod podpory západu revolucím v Arabském světě, kdy se nedá z výsledků jednoznačně říci, že by si upevnil svoji pozici. Chaos však nejvíc poškozuje rostoucí země, což jsou dnes hlavně rozvojové země skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Udělení Nobelovy ceny za mír Evropské unii vidí jako paradox. Představitelé státu, kteří přes den jednají na zasedání EU, jsou ti samí, kteří v noci schválí vojenskou akci na jednání NATO. Společná zahraniční politika Evropské unie je pouze to, na čem se jsou schopni všechny členské státy bez problémů domluvit. K soupeření USA a Číny uvedl, že 45% celosvětových nákladů na zbrojení vydávají USA, celé NATO má podíl 67,4%. „Soupeření ekonomiky a vojenství vyhrává ekonomika, pokud není vojenská síla využita,“ zakončil zlověstně poslední přednášku.
Tomáš Vokoun