Veřejná správa je pro občana a ne sama pro sebe

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: Informace zastupitelů, Vydáno dne: 09. 11. 2012

Statutární město Brno začíná nabírat dech, aby zpracovalo a přijalo rozpočet na rok 2013 determinovaný opatřeními vlády a usneseními Parlamentu České republiky. To se projevuje přímo nebo nepřímo v obsahu listopadového zasedání Zastupitelstva města Brna. Nejdéle a nejsilněji se odehrávala diskuze nad návrhem obecně závazné vyhlášky města Brna „o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů“.

    1. Návrh výše uvedené obecně závazné vyhlášky města Brna měl klíčovou přílohu, určující sazbu poplatku od 1.1.2013. Celková sazba 500,- Kč na osobu a rok byla zvýšena o 35% na 675,- Kč na osobu a rok, a to růstem složky odvozené podle skutečných nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za rok 2011 na jejich plnou výši 425,- Kč na osobu a rok. Znamená to, že město Brno již ze svého rozpočtu do systému přestává přispívat a nechává vše na svých obyvatelích. Přehlíživě vůči občanům na hranici životního minima působí „stonásobně“ opakovaný výrok, že to navýšení představuje „pouze 14,58 Kč na osobu a měsíc“. Určitě primátor rád poradí, kde ty peníze vzít, pokud si vůbec dovede představit, kolik některým lidem zbývá na obživu po úhradě obligátních výdajů (náklady bydlení). Kromě úhrady nákladů na netříděný komunální odpad 180,6 mil Kč, má nezdůvodněná (maximální) paušální částka 250,- Kč na osobu a rok přinést do pokladny dalších 80 mil. Kč, kryjící náklady na tříděný odpad. Kontroverznost předloženého návrhu dokládá i to, že neměl podporu řady městských částí a souhlas sněmu starostů a finančního výboru byl prohlasován až napodruhé. V této souvislosti byla znovu otevřena otázka vhodnosti poplatku „na hlavu“ obyvatele s trvalým bydlištěm nebo dřívější varianty podle objemu komunálního odpadu. Přes vážnost situace byly úsměvné pokusy odkázat předloženou potřebu zvýšení jako nárok společnosti SAKO, a.s., který je problematické nejen posoudit, ale také nepřijmout. Nakonec se přece jen vyjevilo, že návrh je rozhodnutím Rady města Brna.
    2. Obyvatelé Kamenné čtvrti si dlouhodobě oprávněně mohou stěžovat na „nepřízeň osudu“ (koalice?). V předchozích letech jich několik s obtížemi dosáhlo na prodej obecních pozemků pod svými stavbami a přitom jen zcela výjimečně je dostali za cenu, kterou uznávali za přiměřenou. Na tomto zasedání nebyl schválen prodej rodinného domku Kamenná čtvrť 29, zahrnující byt 2+1, s pozemky. Rada prosadila své doporučení neschválit prodej, přestože byl bezproblémově doporučen městskou částí, komisí bydlení RMB i komisí majetkovou RMB. Myslíte si, že se pokusil někdo vysvětlit, jak to stanovisko Rady vzniklo. Schovávačka za tvrzení, že usnesení je rozhodnutím kolektivního orgánu a nemusí se zdůvodňovat, je obvyklá i u městských částí. Ale někdo s tím přece přijít musel! Ani ten to nepotřeboval zdůvodnit?
    3. Zásadní problém mám se záměry prodejů obecních bytů za nabídku nejvyšší kupní ceny. Jedná se totiž o byty v obecních domech rozprodávaných po bytech, jejichž nájemník nepřistoupil ani na jednu ze tří nabídek podle Pravidel. Kupní ceny bytů 2+1 v Židenicích o výměře okolo 60 m2 se pohybovaly v nabídkách v roce 2001 okolo 220 tis. Kč, v roce 2004 mezi 240 až 350 tis. Kč, v roce 2007 na částce 360 tis. Kč a v roce 2010 v částkách od 590 až 640 tis. Kč. Lze pochopit, že na to každý nemá. Uznávám, že není pro správce bytového fondu pohodlné podílet se na správě bytového domu za vlastníka bytové jednotky, ale proč má být nájemník (peněz nemaje) vystaven ohrožení, že se ho nový vlastník – v zájmu zhodnocení svých vložených prostředků – bude snažit z bytu dostat? To skutečně překračuje představivost, že by se nemajetný nájemník mohl přestěhovat do jiného obecního bytu a předmětný byt se prodal až uvolněný? Myslí si někdo, že za obsazený byt vyhandluje víc, než kdyby byt byl volný? Životní jistoty nájemníka už ani samosprávu nezajímá?
    4. Město realizuje prevenci kriminality pod různými názvy programů od roku 1996 a od roku 2008 jako dokument zvaný „Koncepce prevence kriminality ve městě Brně“ a „Městský program prevence kriminality v Brně“, který byl letos vyhodnocen a byla schválena jeho verze na léta 2013-2016. Nyní vychází ze Strategie prevence kriminality na léta 2012-2015 schválené vládou ČR a jeho obsah (i název) se řídí prováděcími dokumenty a podle konzultací Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, údajně aby město neztratilo možnost čerpat státní účelové dotace. Koncepce a program jsou teoreticky obsahově odlišné dokumenty, ale mohou být technicky spojeny do jednoho textu. Přesto bych očekával, že „Městský program“ uvedený v názvu bude mít v textu alespoň jednoznačně vymezený prostor, ale není tam vůbec zmíněn. Má-li ho nahradit např. „Akční plán“ a proč nikdo nevysvětlil.
    5. Obyvatele a návštěvníky města čekají v budoucnu mimořádná řešení při připravované rekonstrukci ulice Milady Horákové. Z hlediska zastupitelstva je důležité, že podle stávajícího znění zákona o veřejných zakázkách má právo (a povinnost) schvalovat tzv. „odůvodnění veřejné zakázky“ (ve smyslu § 156, odst. 4). Schválení odůvodnění je totiž nově podmínkou pro zahájení zadávacího řízení.

Je zjevné, že se „drobné problémy“ jednotlivých občanů nebo skupin dostávají do stínu systémovějších otázek a především řešení rozpočtu města. Město by však nemělo přistoupit na vládní strategii „rozpočtové odpovědnosti“ realizované z peněženek občanů. Veřejná správa se nemůže uzavřít do „akvária“ vlastních problémů a tyto „šetrně“ řešit z kapes občanů.

Na konkrétní zájem občana musíme reagovat konkrétně a nesnižovat důležitost jeho potřeby. Neřídíme vesmír, ale poskytujeme službu ve veřejném zájmu – všem i každému. K lepší komunikaci by přispěli i někteří občané, kteří zahrnují úřady a samosprávy mechanicky opakovanými podněty (trvalé nevolení někoho nikam), protože v tom množství se pak ztrácí podněty hodné aktuálního řešení.

Ing. Pavel Březa,
člen Zastupitelstva města Brna