Jak probíhal první máj v ulicích Brna?

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: Ohlédnutí za akcemi ..., Vydáno dne: 11. 05. 2011

Jako už tradičně každý rok, i letos se konaly po celé naší republice oslavy Svátku v práce a jak již bývá rovněž zvykem, svůj první máj si prožilo i naše město Brno, a to dosti bouřlivou formou. O dopoledních hodinách proběhla na Moravském náměstí jako vždy poklidná akce KSČM k připomenutí boje za zaměstnanecká práva všech pracujících, které jsem se samozřejmě jako mladý komunista zúčastnil a stejně jako loni jsem dostal možnost pronést krátký pozdrav a projev za nás mladé komunisty ze SMKČ-KSM, kteří všichni tvoří brněnskou Komisi mládeže. I přes deštivé počasí dorazil celkem slušný počet lidí seznámit se s našimi názory.

Po skončení akce jsme se nejen já, ale i další naši mládežníci vydali do centra města, kde, jak jistě každý Brňan dobře věděl, mělo dojít ke srocení příznivců plynových komor a organizovaného vyhlazování celých národů ze zcela zvrácených rasistických důvodů. Náckové se do Brna sjeli z celé střední Evropy, aby zde demonstrovali své nenávistné a inteligenčně pochybné teorie o své nadřazenosti, což při pohledu na řadu z nich je více než tragikomické, ale o to nebezpečnější.

Našim cílem bylo podpořit blokádu náckovského pochodu romskou čtvrtí přes ulice Cejl, Francouzská a další. Bylo velmi milým překvapením, že na blokádu dorazilo přes tisíc lidí odhodlaných vyjádřit svůj nesouhlas s propagací xenofobních postojů neonacistů. Nejdůležitější ovšem bylo, že se zde pokojně sešlo společně snad celé antifašistické politické spektrum, a to anarchisté, komunisté, socialisté, zelení, křesťanští demokraté a další (dokonce jsem zde potkal i své kolegy ze zastupitelstva, což mě velice potěšilo), ale nejdůležitější bylo, že blokády se zúčastnili z velké většiny hlavně občané samotného Brna, kteří už se nechtěli dívat na to, jak se jejich město každý rok snaží okupovat stovky nenávistných a násilnických neonacistických omezenců, kteří jen zneužívají oslavy 1. máje k vyvolávání nevraživosti a strachu ve společnosti.

Je ale potřeba si říct, že za nárůst fašizoidních tendencí nejen v naší zemi si z velké části můžeme sami, protože tím nejpádnějším důvodem, proč podobné tendence ve společnosti sílí, je především současný systém, který utváří myšlení lidí a především ti, kteří nesou největší zodpovědnost za vývoj našeho státu, tedy politici, které si volíme, jsou jen figurkami v rukou velkokapitálu a díky tomu nedokáží a ani často nechtějí adekvátně řešit problémy, které naše společnost má, a tak tu dnes pozorujeme nárůst sílícího neonacismu, který sice žádné skutečné řešení nenabízí, ale ukazuje prstem na konkrétního nepřítele, který prý za všechno může - v současnosti jsou terčem nácků přistěhovalci (muslimové, Ukrajinci, Vietnamci a další) a takzvaní nepřizpůsobiví občané, tedy především lidé romského původu.

Jedinou cestou, jak zastavit nárůst neonacismu, je odstranění sociálních rozdílů mezi lidmi a vytvoření sociálně spravedlivější společnosti, ve které nepůjde na prvním místě o prospěch úzké skupiny nejbohatších, ale o prospěch celé společnosti. Práce nemůže být jen právo, ale hlavně povinnost, a stát by měl zajistit dostatek pracovních míst pro všechny, ale toho můžeme dosáhnout jen odstraněním kapitalistického systému.

Celá blokáda ulice Cejl probíhala dosti živelným způsobem, bylo vidět nadšení a odhodlání lidí uspět ve své snaze nenechat nácky projít. Osobně musím říct, že jsem měl z celé akce na jedné straně celkem dobrý pocit, ale i jisté rozpaky - především bylo vidět, že organizátoři akce byli dosti naivní a nedokázali adekvátně rozložit síly tak, aby náckové neměli možnost projít jakoukoliv možnou trasou v centru (ale hlavně jejich frázovité a dokonce antikomunistické projevy bylo dosti mimo), jak to dělají antifašisté v zahraničí, kdy vždy nácky doslova paralyzují na místě a ti nemají kam se vydat, protože všechny ulice jsou plné těch, kteří je do nich prostě nepustí.

Naše asi sedmičlenná parta se v jedné chvíli pokusila vytáhnout sovětský prapor a reakce hlavně Antify na sebe nenechala dlouho čekat, což je díky historickým souvislostem dosti úsměvné. Záplava nadávek ale brzy utichla a dokonce se nás pak několik lidí zastávalo a začali se s námi normálně bavit.

Nejvíce jsme si ale rozuměli s členy romské organizace Kamas te dživel, kteří na blokádu samozřejmě také dorazili, a to společně s námi.

Ovšem, je důležité sbírat zkušenosti a snad bude organizovanost akce příště ještě o něco lepší než letos. Je potřeba hlavně ocenit to, že se lidé v takovém počtu vůbec odhodlali a přišli. Policie by ale mohla být o něco rozumnější a nesnažit se za každou cenu vyhovět náckům, aby mohli svůj pochod uskutečnit, naopak by se mohla přiklonit na stranu všech slušných lidí a nedat jim žádnou šanci.

Celá akce skončila poklidně, a i když se asi stovka hololebců pokusila prorazit k našemu blokujícímu davu a dosáhnout toho, co umí nejlépe, tedy vyvolání násilí a pobít se s antifašisty, neuspěla, což je dobře.

Pokud se neonacisté pokusí podobnou zavrženíhodnou nenávistnou akci uskutečnit i za rok, jednoznačně věřím, že se zde, nejen my, kteří nejsme lhostejní k tomu, co se v ulicích našeho města děje, znovu jednotně sejdeme a tentokrát ještě ve větším počtu a náckové skutečně neprojdou.

Jiří Hráček