Brněnský územní rozvoj má dvojí tvář

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: Život a dění v Brně, Vydáno dne: 23. 09. 2010

BRNO – Brněnský územní rozvoj má dvojí tvář. Na jedné straně je jeho úspěšná vizitka ukončená výstavba univerzitního kampusu Bohunice, největšího stavebního projektu vysokého školství ve střední Evropě. Věřme, že pro Masarykovu univerzitu nebudou provozní náklady na kampus důvod jejího finančního krachu. Uvedl to vysokoškolský účitel, brněnský městský a jihomoravský krajský zastupitel a kandidát na senátora za KSČM Daniel Borecký.

Pokračoval, že na druhé straně má Brno mnohé architektonické (např. vilu Tugendhat, rekonstrukci náměstí Svobody či sochařská výzdoba Malinovského náměstí nebo Nových sadů) a zejména nezvládnuté dopravně inženýrské projekty (např. přesun vlakového nádraží a budování dálničního obchvatu Brna), kterými sde Brno a jeho vedení rozhodně chlubit nemůže.

V čem vidí brněnská KSČM příčinu celostátně známé ostudy soudně zrušeného brněnského územního plánu?

»Od roku 1990 uplatňovali bolševici z ODS v Brně samoděržaví. V uplynulých čtyřech letech současná radniční koalice sice projevila snahu o demokratická jednání, nezvolila však vhodný způsob k vyřešení závažných překážek a problémů k naplnění těchto projektů. Brno přitom mělo sílu, možnosti i schopnosti, aby prosadilo v územním rozvoji rozhodující investice,« uvedl Borecký. »Domnívám se,« pokračoval, »že chyba je neprovázanost a nesystematičnost brněnských dopravních staveb. Odstrašující případ je Karlova ulice v Židenicích, resp. úsek mezi Starou osadou a ulicí Provazníkovou, kde dvě čtyřproudé komunikace jsou svedeny do jedné dvojproudé.Podobně konfliktní dopravní situace (možná i větší) se připravuje v brněnských Žavobřeskách. Mluvíme o územním plánu, avšak zdá se mi, že je to jen krycí název. Plánuji-li totiž cokoliv, vždy musím nejen zvážit co chci udělat. Současně také vědět, za co to udělám a v neposlední řadě zda-li to bude navazovat na okolí či ostatní k bezprostřenímu užitku. Na rozdíl od kolegy zastupitele Martina Andera (náměstka primátora a místopředsedy SZ) se domnívám, že nejhorší varianta je aktivně přihlížet prohlubujícím se problémům územního rozvoje Brna,« uvedl Borecký.

Jak tedy dál?

Do přípravy řešení více zapojit obyvatele města. Občané ale nemají dostatek informací. Z toho pramení jejich nezájem (viz např. referendum o odtržení a osamostatnění jihu města. »Než jsem si to uvědomil, byl jsem jednoznačný zastánce referenda. Nyní svůj úkol vidím v tom, abych prosadil větší faktickou informovanost občanů o městě, ve kterém žijí, a o jeho problémech. Teprve poté může lidové hlasování přinést své ovoce. Politická reprezentace města je volená na čtyři roky, zatímco občané budou žít ve městě i dlouho poté, kdy se třeba na současnou politickou reprezentaci dávno zapomene,« uzavřel Borecký.

(vž)