Bude hospodařit příští vedení Brna s penězi lépe?

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: Život a dění v Brně, Vydáno dne: 20. 05. 2010

BRNO – Poprvé v historii neschválilo zastupitelstvo Brna závěrečný účet města. A to za rok 2009. Nenabyla tím účinnost v dokumentu navržená opatření finančního vypořádání. Tedy jak naložit s nevyčerpanými částkami. Třeba na účtech 29 městských částí tak, aby je nemusely do městské kasy vracet.

Předseda brněnské městské  organizace KSČM Ladislav Býček se na tiskové konferenci vyslovil k finančnímu hospodaření města: »Radniční koalice, která o rozpočtu rozhoduje a usměrňuje užití 13 miliard Kč finančních prostředků, není schopna si své hospodaření ošetřit usnesením městského zastupitelstva. Můžeme si položit otázku – oni snad nevěří, že závěrečný účet města za r. 2009 byl správný, když pro něj nezvedli při hlasování ruku?« tázal se Býček.

Naznačil, jak se hospodaří v Brně: »Městská politická opozice zde není k tomu, aby nahrazovala vládnoucí koalici. Zejména, když nechtěla slyšet výhrady k jejímu způsobu hospodaření z úst opozičních zastupitelů. »Když jsme upozorňovali, že ztráta v daňových příjmech města bude miliarda korun, vysmáli se nám do očí! Miliardový propad skutečně nastal. Když jsme je kritizovali za  přesouvání financí z kapitoly kapitálových rozvojových investic města do kapitoly jejich spotřeby v provozu Brna, tuto transakci obhajovali.

Výsledek je, že hospodaření města Brna za r. 2009 má  v porovnání s upraveným rozpočtem záporné saldo 487,5 milionu korun. Přitom příjmy v porovnání s rokem předchozím byly o 495 milionů korun menší a výdaje města v porovnání s r. 2008 o 513 milionů Kč větší. Tedy v době finanční a hospodářské krize byla v Brně nekontrolovatelně a neovlivnitelně dána do pohybu jedna miliarda korun,« podtrhl.

L. Býček dál vysvětlil, že magistrát a městské firmy či zařízení  vyčerpaly 94 procent prostředků přidělených na svůj provoz. Naopak naplánované kapitálové investiční výdaje jen z 80 procent. Investice do budoucího rozvoje města klesly  o 795 milionů Kč a nebyly z účtu vůbec čerpány. »Až budeme před podzimními komunálními volbami bilancovat, zjistíme, že za končící volební období nepoužila současná vládnoucí radniční koalice v Bně na kapitálové investice k tomu rozpočtem připravené a schválené tři miliardy Kč,« upozornil.

»Pak se nelze divit,« pokračoval, »že se situace v zaměstnanosti stavebních firem se nelepší. Komunisté v zastupitelstvu několikrát navrhovali, aby se tyto peníze neotáčely do velkých stavebních firem, jako je Skanska, nýbrž směrovaly k užití např. při regeneraci škol a škoských zařízení, kde by dostaly příležitost menší stavební firmy, které by přidělenými zakázkami zvětšily zaměstnanost.«

Pro L. Býčka je vážný  problém, že město loni získalo do svých kapitálových příjmů  za prodej pozemků a převážně bytů 1,078 miliardy korun. Tedy o 450 milionů více, než rok předtím. Letos má v návrhu příjmů za totéž rovněž miliardu. Když porovnáme kapitálové příjmy a kapitálové výdaje, je vidět jasný rozpor s trendem k rozprodávání majetku. Čím bude město sanovat svůj rozpočet, když se zbaví posledních prodejných bytů a pozemků?

Pozemky se rozprodávají tzv. v kouscích či nudlích – tam 14, jinde 20 metrů čtverečních, většinou formou směny. »Developeři tak nabývají majetek, a to zastupitelům nic neříkajícím způsobem. Pak jej směňují s městem s využitím cenové mapy pozemků. Je nezbytné, aby příští vedení města Brna se staralo o rozpočet lépe! V jeho vedení není nikdo, kdo by prostudoval ekonomickou efektivnost provozních i kapitálových výdajů,« posteskl si zastupitel a předseda brněnské organizace KSČM Býček. Připomněl, že někdejší primátorka Dagmar Lastovecká řekla při své inauguraci, že s přebíráním primátorského řetězu si bere za své také péči o rozpočet města. »Varovali jsme ji s tím, že to není systémová záležitost. Primátor nemá rozhodovat o ekonomice města! Následníci Lastovecké tuto chybu bohužel opakovali. Primátor má být nad věcí a dávat stanoviska ekonomického rázu do souladu s politikou. To se však v Brně neděje!« podtrhl.

Na závěr naopak pochválil, že Brno velmi dobře čerpá evropské peníze z regionálního operačního programu. Nyní např. na rekonstrukci podzemí i povrchu komunikací od Běhounské ulice přes Moravské náměstí po Komenského náměstí.

(vž)