Stanovisko ke koncepci rozvoje městského zdravotnicví v Brně vydal po jednání samosprávy jihomoravské metropole klub zastupitelů města Brna zvolených za KSČM.
Ve stanovisku brněnských komunistů se uvádí, že vytvoření a naplnění koncepce rozvoje městského zdravotnicví v Brně omezuje zejména, že v oboru existují také státní a soukromý sektor, na které nemá město vliv na odbornou strukturu zdravotnických služeb a jejich umístění z hlediska jejich dostupnosti pro občany. Limitem je finanční nestabilita i městských zdravotnických zařízení, daná nefunkčním systémem úhrad zdravotnické péče pojišťovnami. K tomu nedokonalá legislativa neprovázala systémy zdavotní a sociální péče.
Jaké to má důsledky? Dlouhé čekací doby na odborné vyšetření a na operace v nemocnicích. Naprostý nedostatek lůžek následné péče. V některých brněnských městských částech jsou některé zdravotnické služby poskytovány v omezeném rozsahu – lékaři v systému kapitačních plateb mnohdy nepřijímají další pacienty. Finančně neatraktivní pacienty s více chorobami a dlouhodobě ležící přesunují fakultní nemocnice do městských zařízení a fakultní nemocnice se stále více specializují. V Brně klesá dostupnost zdravotní péče pro obyvatele města tím, že zdravotnická zařízení finančně limitují zdravotní pojišťovny.
Klub zastupitelů za KSČM v Brně navrhuje tato řešení: Zachovat městskou polikliniku v Zahradníkově ulici (tedy Sdružení zdravotnických zařízení II) i po její rekonstrukci v majetku Brna jako městem řízenou příspěvkovou organizaci. Pouze tak může město přímo ovlivňovat strukturu a rozsah zdravotnických služeb, které tato poliklinika poskytuje.
Komunisté žádají zachovat městské Centrum dětských odborných zdravotnických služeb na Žerotínově náměstí v majetku Brna jako městem řízenou příspěvkovou organizaci s tím, že vedení města má hledat finance na úhradu rekonstrukce této budovy.
Při řízení poliklinik na Halasově nám. 1 a v Horníkově ul. 34 je dle KSČM nutné vzít v úvahu i možnost vytvoření příspěvkové organizace řízené městem tak, aby šlo ovlivňovat strukturu zdravotnických služeb poskytovaných těmito poliklinikami.
Modernizovat je nutné Úrazovou nemocnici a zachovat ji jako městské zdravotnické zařízení, případně zvětšit v ní počet akutních lůžek. V tomto duchu by měli představitelé magistrátu uzavřít smlouvy se zdravotními pojišťovnami. S ÚN sousedící prázdné budovy v ulici Koliště lze posoudit k jejich využití k přestavbě na zařízení následné péče.
Komunisté v Brně rovněž navrhli zajistit nové zdroje pro rekonstrukci a dobudování Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci. V rozpočtu Brna chtějí zařadit městské zdravotnictví jako prioritu a hledat další zdroje financování zejména investičních akcí v městských zdravotnických zařízeních. Požadují posoudit rozsah a skladbu zdravotnických služeb garantovaných městem.
Václav Žalud