Své stanovisko k dokumentu „Městské zdravotnictví – současná podoba koncepce a rozvoje,“ který projednala v úterý 9.3. samospráva jihomoravské metropole a vzala ho na vědomí pro dopracování, tlumočil na tiskové konferenci 10.3. člen Zastupitelstva města Brna Josef Kůta (KSČM):
Řekl, že uvedený materiál není koncepce rozvoje, když většinou jen konstatuje současný stav. Pole Kůty pravděpodobně jediný záměr, který má být schválen, je privatizace ambulantní péče městské polikliniky (SZZ II) v Zahradníkově ulici s devadesáti ambulantními lékaři. Tento záměr označil za velmi nebezpečný.
České zdravotnictví trpí nadvládou zdravotních pojišťoven, zejména VZP, které reálně zdravotnictví řídí. Určují hodnotu lékařských výkonů, rozhodují o tom s kým a v jakém rozsahu uzavřou smlouvu, ovlivňují ceny léků, v jejich zájmu hradí pacienti různé poplatky. Pojišťovny ukrajují největší krajíc z obrovských výdajů státního rozpočtu na zdravotnictví.
Druhý problém je přílišná privatizace ambulantní zdravotní péče. Soukromý lékař koná praxi podle velikosti nasmlouvané úhrady od pojišťovny, nic víc, zajímají ho především úkony výnosně hrazené. Podle zastupitele Kůta ostatní nemá zájem provádět a zpravidla je odmítá. Pokračoval, že privátní ambulantní lékaři si upravují ordinační dobu dle vlastního uvážení. A velmi často, např. v pátek odpoledne je pacienti už nezastihnou. V této situaci se většinou obracejí na městské ambulantní služby SZZ II, případně v nemocnicích. »Převedením současného SZZ II na privátní praxi se tento negativní rys městské ambulantní péče ještě prohloubí. Byl by to krok nikoliv v zájmu služeb občanům, nýbrž pouze v zájmu jakýchsi kalkulací politických pod hlediskem „co je soukromé, to je nejlepší.“ Uplynulých 20 let nás přesvědčilo, že tomu tak zdaleka není ve všech případech,« sdělil Kůta.
Jako druhý vážný problém vyzdvihl na tiskové konferenci záležitost s dořešením situace Úrazové nemocnice v Brně. Připomenul hluboce negativní roli, kterou v této záležitosti hrálo Ministerstvo zdravotnictví ČR, zejména náměstek ministra Marek Šnajdr, i roli VZP, která předem vyhrožovala, že nenasmlouvá stejné výkony a platby jako dosud, bude-li Úrazová nemocnice převedena pod správu města Brna.
»Uplynulo dost času, aby byly věci dány do pořádku – aby byl vyjasněn rozsah péče, zejména existence traumacentra, úhrady úkonů od pojišťoven, které ÚN poskytuje. Vyřešena není ani ostudná záležitost s administrativním vyvedením přístrojového vybavení ÚN do Fakultní nemocnice Brno za asi 130 milionů Kč,« konstatoval Kůta a podtrhl: »Je to hrozba do budoucna, která může znovu rozpoutat případ osudu ÚN. Lze si představit situaci, kdy se změní politické vedení města Brna a kdy po volbách otevře problém ÚN mezi prvními.«
Kůta doplnil, že zbývá málo času tyto věci vyřešit, je-li zájem i do budoucna udržet ÚN jako efektivně fungující nemocnici pro potřeby města i občanů širokého okolí. Tato zájmové sféra s více než půlmilionem obyvatel rozhodně potřebuje nemocnici tohoto charakteru vedle podobného zařízení ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích. Dodal, že právě s výhledem na možný výsledek komunálních voleb v říjnu letošního roku je malá aktivita k řešení problémů Úrazové nemocnice v Brně pochopitelná.
Václav Žalud