Chtějí v Brně revidovat výsledek 2. světové války?

Autor: MěV KSČM Brno <kscm(at)kscm-brno.cz>, Téma: Život a dění v Brně, Vydáno dne: 26. 01. 2010

BRNO – Opakované ničení  památníků Sovětské armády v Brně kriticky posoudila nejvyšší místa ČR a Ruské federace. Konstatovala, že tyto projevy neonacizmu a vandalské činy odporují smlouvě mezi vládami obou států, mezinárodním i českým zákonům o ochraně a péči o válečné hroby a památníky. Co se stalo v Brně – Králově poli se zeptaly Haló noviny soudního znalce v oboru zbraní, militárií a kriminalistiky Vlastimila Schildbergra.

 



*Jaká  nastala situace s pomníky u nás po vzniku ČSR v roce 1918?

Boření pomníků  v ČSR začalo v revolučním roce 1918, kdy na popud davu byla svržena socha Panny Marie z Mariánského sloupu v Praze na Staroměstském náměstí. Začala tím éra boření pomníků v Čechách a na Moravě. Jako jeden z prvních to odnesl pomník maršála Radeckého z Radče, jediného vojevůdce, který porazil Napoleona. V Brně pak pomník císaře Josefa II., který je dnes v areálu Psychiatrické léčebny v Černovicích. Boření pokračovalo v dobách 1. ČSR, protektorátu, po válce a trvá dodnes. Stalo se tak i v Brně – Králově Poli.

*Jak vznikla kauza Památníku a pohřebiště Rudé armády v Brně – Králově Poli?

Na popud generálního konzula Ruské federace v Brně udělali představitelé brněnského magistrátu v r. 2006 komisionální prohlídku památníků a hrobů Rudé armády na území města. A to dle dohody mezi vládou ČR a RF o vzájemné údržbě válečných hrobů z 11. 8. 1999. Zjistili, že v nejhorším stavu je Památník a pohřebiště RA při Božetěchově ulici v Králově Poli. Generální konzul RF pan Sibiljev požádal dopisem starostu městské části Královo Pole o souhlas s opravou tohoto památníku a pohřebiště a o jeho uvedení do původního stavu v souladu s mezivládní dohodou ČR – RF. Starosta MČ Králova Pole Ivan Kopečný odpověděl 21. června 2006 generálnímu konzulovi RF dopisem, že uvede památku do původního stavu, nainstalování odstraněných souborů pěticípé hvězdy, srpu a kladiva bude řešeno v souladu s dohodou o vzájemné údržbě válečných hrobů obou států a dle českého zákona č. 122/2004 Sb. o válečných hrobech ve spolupráci s Generálním konzulátem RF v Brně.

*Jak jste se k této problematice vlastně dostal?

Brněnský magistrát vyhlásil 20. listopadu 2006 výběrové řízení na vypracování  znaleckého posudku na posouzení navržené obnovy poškozených symbolů na zmiňovaném památníku. Výběrové řízení jsem vyhrál na základě nabídky za 1500 korun. Jako soudní znalec  v oboru zbraní, militárií a kriminalistiky jsem vypracoval znalecký posudek a předal jej Magistrátu města Brna.

Následovala příprava projektu na opravu památníku a hromadného hrobu. Pro památník byla navržena místo původní pěticípé červené hvězdy o průměru 50 cm na jeho vrcholu hvězda z tmavé žuly o stejných rozměrech.

Musím zdůraznit, že pěticípá  hvězda byla znakem všech spojeneckých armád protihitlerovské koalice. V bílé barvě se používala na vozidlech armád USA, V. Británie, Francie. Bílou hvězdu ponechávala Rudá armády i na svých vozidlech dodaných z USA. Na sovětských letounech byly rudé hvězdy s bílým olemováním. Na rumunských vozidlech byla zelená hvězda v bílém orámování. I na brazilských bojových letounech nasazených za války v Itálii byla hvězda zelenomodrá.

*Vraťme se k památníku v Kr. Poli. Kdy se na něm odehrály neonacistické a vandalské činy?

V noci na 20. dubna 2007 „poctila“ památník návštěva neonacistů. Napsali na něj „Jude raus!“ (Židé pryč!), nakreslili šesticípou hvězdu, runy SS a letopočet 1888 – což asi mělo znamenat rok Hitlerova narození. Avšak autoři se spletli, protože Hitler se narodil až 20. dubna 1889. Vandalská akce se uskutečnila necelých 300 metrů od sídla Bezpečnostní informační služby BIS v Brně – Králově Poli.

*Co následovalo?

Za měsíc se ozval místostarosta Úřadu městské části Brno – Královo Pole René  Pelán (ODS) ve zpravodaji této MČ Královopolské listy. Ve svém článku „O mrtvých jen dobré“ si pletl takříkajíc jablka s hruškami. Nastartoval tím tažení proti památníku. Měsíc poté napsal starosta MČ Královo Pole Ivan Kopečný (ODS) na brněnský magistrát vedoucímu odboru životního prostředí, že nesouhlasí s umístěním srpu a kladiva na památník. Následující den, 13. 6. 2007 otiskly Lidové noviny článek „Nastal boj o srp a kladivo.“ Regionální Deník Rovnost otiskl 17. 6. 2007 článek „Pelán chce chránit památník“ s tím, že jmenovaný se chce k památníku připoutat řetězy a držet hladovku, aby se symboly srpu a kladiva na památník nevrátily.

*Jak se v této věci angažoval místostarosta René Pelán?

Sedmadvacátého června 2007 měl být opravený pylon předán Magistrátu města Brna. Avšak o předcházející noci pan René Pelán do mramoru vyleptaný symbol zkříženého srpu a kladiva z památníku rozbrušovačkou vlastnoručně odstranil. K vybrušování si pozval televizní kamery. Při jeho vandalském činu ho zadržela Policie ČR, kterou přivolali místní občané, které rušil v nočních hodinách velký hluk z broušení.

*Můžete čtenářům osobu pana René  Pelána přiblížit?

Tento místostarosta Králova Pole a zastupitel města Brna za ODS opustil základní školu vzhledem ke svému prospěchu už v sedmé třídě. Na otázku tisku – co dělal za totality - odpověděl: Byl jsem rockerem, veksloval jsem a v žádné chartě jsem nebyl. Po sametové revoluci poprvé poničil památník nad hromadným hrobem 326 padlých Sovětských vojáků už v r. 1990. Urazil hvězdu, srp a kladivo ze žlutého kovu. Co udělal s ukradeným bronzem?

Lidové noviny otiskly 27. 7. 2007 Pelánův článek „Kladivo a srp po měsíci.“ Píše v něm, že humbuk kolem památníku už utichl, že přátelé mu teď říkají brusič Karhan a o mě napsal,že jsem soudruh – což není pravda. Nikdy jsem v žádné straně nebyl a nebudu.

Mohu říct, že v dnešní době naopak prosakují na veřejnost neověřené zprávy, že někdo z rodiny pana Pelána byl za války údajně členem NSDAP, Ordnungspolizei a dalších nacistických organizací a chodil v uniformě SA.

*Proč  vlastně vznikl Památník a pohřebiště  RA v Brně – Králově Poli?

Pamětníka z Králova Pole – skauta vyzval 26. dubna 1945 při osvobozování Brna od nacistů a fašistů člen Revolučního národního výboru, aby svolal své skautíky a ti šli pomáhat Rudé armádě. Dostavila se desítka hochů ve věku od 14 do 17 let věku, kteří vojákům pomáhali nakládat minometnou munici na koňské povozy a vozili ji do zmoly za královopolský hřbitov, kde měli sovětští vojáci minometná palebná postavení. Zpět odváželi raněné sovětské vojáky do domu naproti dnešnímu památníku v Božetěchově ulici, kde bylo polní obvaziště. Mrtvé ukládali do vykopaných nouzových šachet. Ty daly podnět k vytvoření pozdějšího pohřebiště. Na podzim 1945 se mělce pohřbené tělesné pozůstatky sovětských vojáků musely exhumovat kvůli hrozbě šíření nákazy. Blízko dnešního památníku lidé vykopali tři zemní šachty a uložili do nich 326 padlých Sovětů, kteří přišli o život v prostoru mezi Lužánkami a Soběšicemi. Do poslední šachty přibyli vojáky, kteří padli 7. a 8. 5. 1945 u Říčan a Ostrovačic. Dokládají to protokoly tehdejšího národního výboru.

*Kdo inicioval stavbu zmíněného pomníku RA v Králově Poli?

Ideový návrh stavby tohoto pomníku dal generál justice JUDr. Bohuslav Ečer. Pomník postavila firma Boungard z finanční sbírky královopolských občanů. Ečer byl v letech 1924 až 1935 brněnským městským zastupitelem za sociální demokracii a v období let 1934 až 1939 náměstkem starosty města Brna. Angažoval se v pomoci demokratickému Španělsku a před německou okupací ČSR organizoval akci Za brannost národa. Všemožně vyzýval k utužení svazku protihitlerovské koalice tří evropských mocností – V. Británie, Francie a SSSR. Týden před mobilizací v ČSR v září 1938 informoval o akutním nebezpečí války váhající politiky při své návštěvě v Anglii. Ve vlasti okleštěné o pohraničí setrval do března 1939. Dostal se zpět do Anglie, kde jej přijal prezident republiky E. Beneš s tím, aby spolupracoval s ministrem exilové vlády  Jaroslavem Stránským.

Již v dubnu 1945 postavili spojenci Bohuslava Ečera do čela komise po stíhání nacistických zločinců v Německu. Zasloužil se o vypátrání a předání K. H. Franka čs. úřadům. Spojenci Ečera povýšili do hodnosti generála justice. Od listopadu 1945 soudil válečné zločince v Norimberku. Roku 1945 jej vyznamenala americká vláda nejvyšším řádem pro cizince „Legion of Merit.“ Dostal mnoho spojeneckých a čs. vyznamenání. Stal se soudcem mezinárodního soudu v Haagu. Po válce přednášel na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jako důchodce náhle zemřel 13. března 1954 za záhadných okolností.

Je s podivem, že po této významné osobnosti města Brna představitelé magistrátu dali pojmenovat jednu z ulic v městské části Bystrc a na druhé straně chtějí zbourat Ečerův pomník v Králově Poli!

*Jaká  je situace kolem pomníku nyní?

Rada města Brna zřídila komisi, která se má tímto problémem zabývat. Ta však dosud nic nevyřešila a tzv. mlátí prázdnou slámu. Jde o pracovní skupinu pro řešení problematiky pomníku padlým rudoarmějcům v Brně – Králově Poli.

V letech 2000 až 2010 bylo tomto pomníku vykonáno devět případů trestných činů a 12 přestupkových jednání. Z nich čtyři případy předala Policie ČR k řešení ve správním řízení a 12 přestupků řešila na místě uložením blokové pokuty. To přesto, že jde o organizovanou neonacistickou činnost. Prostě, správní orgány v Brně proti ní nedělají vůbec nic… Jen materiální škody na královopolském památníku už přesáhly milion korun. Navíc některé sdělovací prostředky v posledních dnech záměrně dezorientují občany vymyšlenými informacemi, že jsou tam pohřbeni i vojáci Wehrmachtu a příslušníci SS, což je lež. Dokládá to jmenovitá dokumentace v místě pohřbených sovětských vojáků i s plánky. Ať si pan Pelán dál nevymýšlí!

*Velvyslanectví  Ruské federace v ČR protestuje proti ničení památníku a pošlapávání památky padlých vojáků RA v Brně. Co tomu říkáte?

Ambasáda RF v ČR reaguje na zprávy z médií o rozhodnutí Rady města Brna o změně symbolu Rudé armády na pomníku v Brně – Králově Poli s rozpaky a obavami. Stejně tak, že brněnská městská rada rozhodla změnit symbol Rudé armády na pomníku vojáků – osvoboditelů. Ambasáda připomněla, že symbol Rudé armády, tedy hvězda se srpem a kladivem, byl oficiálně schválen Revoluční vojenskou radou Ruské federace (usnesení č. 953 z 13. dubna 1922), památník ve své původní podobě byl postaven v r. 1946 právě s ohledem na tuto skutečnost. Vedení města Brna o tom nejspíše dobře ví, což znamená, že jde o něco jiného – o „napravování“ dějin, o zkreslování pravdy, že toto město osvobodili vojáci Sovětského svazu. Vzniká dojem, že někdo trpí alergií na určité symboly, snad by ten někdo raději viděl na památnících symboliku jiných zemí, včetně těch, proti nimž bojoval Sovětský svaz? Podle této logiky by v Brně měli zakázat jakoukoliv zmínku o státě, jehož oficiální symboly, stejně jako v případě jeho armády, byly hvězda, srp a kladivo. Za rouhání a zneuctění označila ruská ambasáda brněnský průzkum míst posledního odpočinku mrtvých vojáků, což i já považuji za hyenizmus. V ČR je 1250 pomníků padlých rudoarmějců se symboly hvězdy, srpu a kladiva a nikomu to nevadí. Jen v brněnské Božetěchově ulici v Králově Poli ano…

(vž)