Na Zastupitelstvu města Brna dne 19.5. podala skupinka občanů návrh, který si osvojil člen Zastupitelstva René Pelán (ODS), aby památník osvoboditelů města Brna v Králově Poli znovu upraven tak, aby ze znaku byly vyňaty „srp a kladivo“ a zůstala jen pěticípá rudá hvězda. V zastupitelstvu převládl zdravý rozum a pro návrh se vyslovilo „pouze“ 25 zastupitelů, o tři méně, než bylo třeba. Před tím ale byl schválen návrh primátora pana Romana Onderky, aby bylo požádáno o „odpamátnění“ uvedeného památníku. Tento návrh byl většinou schválen. Co bude dále, je stále otevřeno. Tito zapřísáhlí lidé okolo R. Pelána zřejmě pokoj nedají.
Je tomu tak přesto, že k letošnímu výročí osvobození byl památník, včetně okolí, důstojně a podle dřívější podoby upraven a k uctění památky tam pochovaných rudoarmějců tam položil primátor města v čele delegace Magistrátu a Zastupitelstva květiny. Tím, dle mého názoru, bylo vyjádřeno stanovisko vedení města. Předpokládal jsem, že tím nastane pro padlé vojáky konečně klid. Jak vidno nikoliv.
K podstatě problému. Pěticípá hvězda, srp a kladivo, bylo součástí znaku a vlajky SSSR. Srp a kladivo bylo vyjádřením společenské podstaty tohoto státu a vyjadřovalo, nic víc a nic míň, spolupráci dvou hlavních společenských tříd – dělníků a rolníků. V tom, myslím, není žádný ideologický motiv, jako jej nelze spatřovat ve znacích či vlajkách jiných zemí, včetně ČR.
Je nepochopitelné, že právě na tento symbol sbratření lidu jedné země je veden takový zarputilý útok. Vedle hlouposti jsou zřejmě v pozadí politické ambice, případně i historické pozadí vývoje některých lidí.
Korunu všemu nasadil ing. Stanislav Michalík (ODS) tvrzením, že vlastně není jisté, zda jsou tam pochováni pouze sovětští vojáci, zda tam neleží také několik vojáků „královské rumunské armády“, která se zúčastnila také osvobození Brna a několik jejích vojáků je uloženo v Řečkovicích. Čili, že by tam neměla být ani pouze hvězda, ale i znak Rumunska. Nehoráznost, ale bohužel myšlena vážně. Další pokus zatemnit podstatu problému a historickou pravdu. Osobně jsem p. Michálkovi sdělil, že rumunští vojáci Brno neosvobozovali, že mu dám k tomu písemné informace.
Jak tomu skutečně bylo?
Co zde uvádím, je napsáno v publikaci Vojtěcha Žampacha „Od Hronu k Vltavě“, v jeho dopisu primátorovi Dr. Petru Duchoňovi (z 16.6.2004) a vychází z výzkumů vojenských historiků, mj. PhDr. Josefa Pluhaře, CSc., který prostudoval nejenom naše, ale i moskevské archivy a operační mapy.
Dvě rumunské armády byly začleněny do sestavy 2.UF maršála R. Malinovského. 1.armáda gen. Vasile Atanasiu bojovala v sestavě 53.sov.armády a 4.gen.Nicolae Däscälescu v rámci 40.sov.armády. Obě armády postupovaly na pravém křídle 2.UF v zásadě podél moravsko-slovenské hranice. Ještě 27.dubna, v den osvobození Brna, se nalézaly tyto formace v tomto prostoru (blíže viz uvedená publikace). Je tedy vyloučeno, že by jakákoliv jednotka bojovala v Brně a měla zde ztráty na životech.
Osvobození Brna bylo dokončováno právě osvobozením Řečkovic 2.května. První rumunští vojáci se přiblížili k Brnu až 5.května. Rumunské armády měly, dle zámyslu vedení 2.UF k závěrečnému úderu na Prahu, vystřídat prvosledové sovětské jednotky na území Brna a okolí, které byly zařazeny do útočné sestavy postupu 2.UF k Vltavě. Vystřídání mělo být uskutečněno v noci ze 6. na 7.května. Rumunské armády zaujaly postavení všeobecně západně Brna a po nástupu 1.sledů 2.UF k Pražské operaci zapojily se do pronásledování a likvidace německých jednotek, které zůstaly po průlomu za 1.sledy 2.UF. 1.armáda ukončila postup j. od Havlíčkova Brodu a 4.rum.armáda okolo Žďáru nad Sázavou.
Na území ČSR byli rozhodnutím čs.orgánů v r. 1952 padlí rumunští vojáci, v počtu 1501, z míst, kde padli a byli pohřbeni, exhumováni a pietně uloženi na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně. K 60.výročí osvobození Brna Rada města Brna dala na tomto místě zbudovat nový památník. Je na něm uveden údaj o 1569 rumunských padlých vojácích. Dle Žampacha je to údaj nesprávný. Na to také upozornil primátora P.Duchoně v uvedeném dopise.
Uvedené iniciativy a výroky zastupitelů za ODS a jimi podněcovaných skupinek občanů postrádají jakékoliv historické opodstatnění. Je velice pravděpodobné, že za nimi je pouze politická zášť a spekulace.
Nutně to vyvolává úvahu o souvislostech s narůstáním pravicového extrémismu v celé Evropě a bohužel i v ČR. Hajlující občané, svolávaní přes internet na různé srazy, se stali smutnou realitou dneška. Nejde při tom pouze o vyslovený antikomunismus, resp. Antisovětismus, ale přímo o porušování nynějších demokratických zákonů. Pan Pelán nepochybně svévolným poškozením památníku v Kr.Poli zákon rovněž porušil. Pouze to konstatuji, aniž chci tento čin nějak klasifikovat.
Historické reminiscence jsou zřejmé. Teroru pravicového extrémismu nebyli vystaveni jen komunisté, ale i sociální demokraté, převážná část inteligence, národnostní menšiny atd.
Omezenost požadavku p.Pelána je i v tom, že podobných památníků s hvězdou, srpem a kladivem jsou po celé ČR, ale i jiných zemích (př. v Rakousku), stovky. Je směšné představit si, že by měla být na všech tato symbolika odstraněna. Pokud ne, pak pokus likvidovat ji na památníku v Kr.Poli je dvojnásob nesmyslný a postrádá jakoukoliv logiku.
Brno, 10.6.2009 Doc. PhDr. Josef Kůta, CSc.
člen Zastupitelstva města Brna (KSČM)